Monika Le Fay
Milí čtenáři, uzavřela jsem před časem dohodu s Karlem Patákem,
https://www.facebook.com/repozice
že budeme od sebe bez ptaní přebírat informace a články. S Karlem jsem již dřív dělala rozhovor na témata, která nás oba zajímají.
https://monikalefay.cz/nebyt-pasivni-v-dobe-kdy-republiku-prevzaly-mafie/
Nedávno jsem zaznamenala jeho dobrý postřeh na adresu lídra ODS Petra Fialy, který si zhruba po sedmi letech, co to téma visí ve vzduchu, všiml, že žijeme v hybridní válce a snažil se toto téma prodat v předvolební kampani.
Jsem jen prostá žena z domácnosti, která si od dětí a zvířat občas odskočí natočit film, nebo něco napsat. Ale ani mně nemohlo uniknout, co se děje a na co upozorňují tajné služby. Naše země je ve válce. Cílem této války je podle demokratických zpravodajských služeb všech spřátelených zemí rozvrat EU, oslabení její obranyschopnosti a zároveň také oslabení jednotlivých členských států. V postsovětském prostoru jde samozřejmě i o znovunabytí ztraceného vlivu. A neodehrává se jen ve virtuálním světě – teroristický výbuch ve Vrběticích měl své oběti.
Ruská federace a její státní i nestátní organizace – protože o nich je tu primárně řeč – má k dispozici celý arzenál. Používají kybernetické útoky, weby, emaily, falešné účty na sociálních sítích, hackery. Financují strany a lidi. Mají trollí farmy, média, zpravodajské služby.
To, co se zdálo dříve jako nemyslitelné či neškodné, nabírá v posledních letech stále větší obrátky. Čeští elfové pravidelně zveřejňují informace o působení těchto sil v českém mediálním prostoru (můj rozhovor s jejich mluvčím Vítem Kučíkem).
https://monikalefay.cz/dezinformacni-kampane-hybridni-valka-a-potencialni-silenstvi-v-nas/
Elfové včera přinesli informaci, že: Na základě úspěšnosti čtyř konspiračních příběhů lze odhadnout, že v české internetové veřejnosti existuje jádro přibližně 12–16 % lidí, kteří dezinformacím a konspiracím věří.
https://www.nfnz.cz/aktuality/tiskova-zprava-cesi-a-dezinformace/
Sami se můžete podívat na různé druhy lží, kterým lidé nejčastěji podléhají a zamyslet se nad tím, zda jste také nebyli náchylní něčemu z toho uvěřit. (Migranti, Soros, Gates a 5G sítě).
Uchovat zdravý rozum v záplavě dezinformací může být pro netrénovaného člověka těžké. Mně se vždycky v hlavě rozsvítí výstražné světýlko, zejména když vidím, že zprávy pracují s emocemi. Slovanské děti kradené norskými nacisty, potentní černí muži připravení znásilňovat české ženy, dětští uprchlíci, vycvičení k tomu, aby nás jako předvoj svých teroristických rodin obsadili, či LGBT komunita, nebezpečnější než totalitní režim, připravená svrhnout světový řád, jsou inteligentnímu člověku k smíchu. Co ale dělat s tím, když tyto názory slyšíme z médií, čteme je v emailech, nebo zaznívají v kostele? Pro spoustu lidi je pořád to, co slyší od nějaké autority, nezpochybnitelné.
Psala jsem už dříve o tom, jak jsem se účastnila diskusí s německými studenty o komunismu. Tato akce byla perfektně připravená, organizovaná státem. U nás stát nic takového nedělá. Pokud jsem za posledních dvacet let jezdila do škol a knihoven, abych mluvila o totalitním režimu, svých zážitcích s ním, Dagmar Šimkové, kterou neustále vydávám nebo Ivanu Martinu Jirousovi, jemuž jsem věnovala knihu a film, vždy to bylo jen na popud osvícených učitelů a knihovnic. Někdy i třeba vedení školy navzdory. Natočila jsem desítky filmů a reportáží o lidech jako byli Václav, Ivan a Olga Havlovi, František Lízna, Sváťa Karásek, Pavel Zajíček, Dana Němcová, Julius Tomin, Standa Devátý, Pavel Záleský, Jarmila Bělíková, Pavel Landovský aj. Točila jsem to i přesto, že jsem původně režírovala filmy pro děti a mnohem raději bych dělala třeba pohádky. V jednu chvíli mi ale došlo, že když to neudělám, tak už za chvíli nebude co točit. Lidí jako jsem já je samozřejmě víc a každý se snaží zaznamenat alespoň něco. Ze strany státu je ovšem podpora nulová. Napsala jsem před časem knihu o komunismu pro děti, ministerstvo kultury, ale neprojevilo zájem ji podpořit. Jak by také mohlo. Tato i minulá vláda jsou plné agentů, komunistů a lidí napojených na Hrad (potažmo FSB). Proto jsem si i založila tento web, abych mohla svobodně říkat, co si myslím. Mám totiž neodbytný pocit, že teď znovu nastala doba, kdy bude potřeba se spojit a každý sám za sebe něco udělat. Demonstrace, tlak na demokratické politiky, diskuse, besedy, články, filmy, videa, letáky, oslovování nerozhodných voličů, každý může udělat aspoň něco.
Zatímco se tady těšíme z rozkvetlých rododendronů, šeříků a mandloní, ruský šváb na Hradě dosadil dalšího proruského a pročínského slouhu na ministerstvo zahraničí.
Poté, co se mu podařilo zlikvidovat Jana Blatného, Tomáše Petříčka a Pavla Zemana, přichází na ministerstva vnitra a zahraničí Michal Hašek a Jan Kohout. Větší úpadek si snad nedovedu ani představit – oh, wait, proslýchá se, že se očekává ještě návrat Zdeňka Škromacha. Spolu s Marií Benešovou, která je součástí páté kolony, vnášející neustálý chaos do debaty o vrbětickém útoku, je Miloš Zeman tím, kdo je zodpovědný za náš nečitelný obraz v zahraničí. V Kremlu musí bouchat šampaňské pokaždé, když se k něčemu vysloví. Protože dobře ví, že ačkoliv vypadá, že sotva stojí na nohou, dokud dýchá, do té doby bude škodit. Bude škodit své zemi ve prospěch těch, kteří nás dlouhá léta okupovali.
Milí čtenáři, prosím, zapojte se také do hybridní války. Dříve, než nás definitivně semele. Ono se to nezdá, ale ten okamžik může být už velmi blízko.
[give_form id=“21362″]
Loading…