Monika Le Fay
Za lidskost platíte vysokou cenu svou zranitelností. Výrok Zuzany Čaputové, který se dá použít i v širším kontextu, než je jen politika. Když budete hrát s otevřenými kartami i ve svém soukromém životě, můžete si tvrdě nabít. Ale na druhou stranu, kdo by stál o vztahy plné povrchnosti, přetvářky a manipulace, které se omezují na to, že jeden člověk využívá druhého? To jen politika nás dnes a denně přesvědčuje o tom, že je to normální.
U našich východních sousedů dokonce procházejí i věci, které se u nás zatím naštěstí nestaly – vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, vražda studenta Daniela Tupého neonacisty, nebo rasově motivovaný útok slovenských nacionalistů vůči Hedwize Malinové, maďarské studentce, z níž se pokusili udělat blázna. O únosu syna prezidenta Kováče, jehož aktéry později amnestoval Vladimír Mečiar, nemluvě.
Ale nechme na hlavě; i Češi mají svého másla dost. Za přípravu novinářky Sabiny Slonkové dostal Kavanův generální sekretář Karel Srba dvanáct let. O útoku na romskou rodinu Kudrikových a Sivákových jsem psala nedávno. A co se týká únosu prezidentova syna, zažili jsme únos syna česko-slovenského premiéra, jehož se tehdejší předseda vlády dokonce ochotně sám účastnil.
Občas vysvětluju lidem, kteří se podivují nad faktem, že se na Slovensku neustále zabíjejí kočky a psi (což se u nás legálně nesmí), že Slováci zrušili kojenecké ústavy mnoho let před námi. V něčem jsme jiní, v něčem stejní. V krutosti vůči dětem a zvířatům bychom mohli závodit. Tolik let uplynulo od pádu komunismu a stále ještě nejsme normálními zeměmi.
Zajímavé je, že mnoho z těchto neblahých kauz spojuje společné – napojení na temné síly. Srbův Kavan, krycím jménem KATO
Odkaz: 30 let zpět: Jan Kavan spolupracovníkem StB
měl lustrační škraloup. Stejně jako Karel Srp, krycím jménem MUZIKANT, který podal stížnost a podařilo se mu Srba předčasně vysekat na svobodu a zaručit se za něj.
Afinitu k StB a dost možná že i k bývalé KGB má Andrej Babiš, krycím jménem BUREŠ, agent číslo 25085. O něčem podobném se mluvilo i v případě Vladimíra Mečiara. Ať se to zdá sebevíc paranoidní, nebo ne, tyto tajné služby dodnes ovlivňují dění u nás i na Slovensku.
Šéf BIS – nyní už generál – Michal Koudelka, nedávno upozornil, že se temné proruSSKé síly, které rozzuřila obranná dohoda mezi USA a ČR, pokusí brzy i u nás o zvrat poměrů, jako je tomu nyní na Slovensku, kdy velká část národa podléhá dezinformacím, včetně lži, že za válku na Ukrajině jsou odpověné USA a NATO.
Odkaz: Varování pro vládu: Rusové u nás chtějí vyzkoušet slovenský model
Na Slovensku ještě stále existuje antisemitismus, který u nás díky Masarykovi moc nezakořenil; my ovšem máme zase představu o holubičí národní povaze, přičemž to byli Češi, kdo se účastnili poválečných vražd a masakrování původního sudetského obyvatelstva, nebo zabíjení českých Romů v Letech u Písku a v Kunštátu u Hodonina. Slovenský štát u nás sice nebyl, ale své Romy a Němce jsme zabíjeli sami a byli jsme také zticha, když odváželi Židy do koncentračních táborů. Tyto části historie jsou stále ještě slepou skvrnou a zároveň také podhoubím pro nejrůznější dezinformace a konspirace. Na to, že jsme se nevyrovnali se svou minulostí, narážíme dnes a denně a budeme narážet tak dlouho, dokud se s minulostí nevyrovnáme. Jak se říká, národ, který to nedokáže, je odsouzený opakovat ji znovu.
Jestliže se Česko tváří tak trochu jako bodrý táta Švejk s pivem v ruce, kterého hned tak něco nerozhází, Slovensko je proti němu jako divoká žena. Miluju slovenský temperament, ale všechno tam občas nabývá daleko výbušnějších rozměrů. Když teď Zuzana Čaputová otevřeně vysvětluje pohnutky svého odchodu, emoce vybuchují jako špunty od šampusu. Přitom její vysvětlení je z lidského hlediska naprosto pochopitelné; navíc je zřejmé, i když jen mezi řádky naznačené, že nechce být už dále terčem útoků, zejména s ohledem na svou rodinu. Přitom existuje ještě jedno důležitá hledisko: válka na Ukrajině, která je ze Slovenska mnohem blíž než od nás a kvůli níž by bylo lepší, aby se hlavou slovenského státu stal, při vší úctě k prezidentce Čaputové, které si nesmírně vážím, někdo se zkušenostmi z bezpečnostního prostředí, podobně jako u nás generál Petr Pavel.
Je chyba systému, že se prezidentka Zuzana Čaputová dobrovolně rozhodla vzdát moci. Ukazuje, jak je politické prostředí toxické, říká šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný v rozhovoru pro DVTV a shrnuje tak názory mnoha lidí v diskusích, že je odchod Čaputové chybou – ať už systému, nebo její vlastní.
Proč odchází? To nemohla ještě počkat? Nevadí jí, že vyklízí pole lidem, jako je Fico, v době, kdy reálně hrozí, že se Slovensko vrátí zpět do starých kolejí? Podobné dotazy padají jak od nás, tak od sousedů.
V diskusi pod rozhovorem s prezidentkou Čaputovou na SME, píše kuko81
Ako jej volič som sklamaný. Nik ju netlačil do politiky, sama si vybrala a určite nebola taká naivná, že čakala na ružiach ustlané. Odchádza v čase, keď Slovensko potrebuje politikov ako ona, ktorí stoja na správnej strane v boji dobra zo zlom. Mám pocit, že ako kapitán opúšťa potápajúcu loď, no na lodi je ešte veľa ľudí, ktorým treba pomôcť a ona nás v tom necháva samých…
Pod komentářem Eugena Kordy v týždni.sk píše Jela:
Ak by pani prezidentka naozaj nekandidovala, bola by to obrovská škoda. Svojím odchodom by uľahčila cestu nenávisti, hlúposti, zlomyseľnosti a primitivizmu, t.j. tomu, čoho je dnes Slovensko plné (a možno aj vždy bolo, len to nebolo až tak vidieť). Pre mňa osobne by to bola otrasná správa.
Otázka ale podle mě nezní tak, jak je možné, že odchází Zuzana Čaputová, ale spíše jak je možné, že po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové má ještě někdo chuť volit Fica? Člověka, který kromě všeho ostatního dlouhodobě kritizuje dodávky zbraní Ukrajině. A jak je možné, že se o tomto politikovi dokonce nyní spekuluje v souvislosti s prezidentskou volbou? Jak vůbec může někdo po Zuzaně Čaputové chtít, aby s lidmi, jako je on, Matovič, nebo Kotleba, spolupracovala?
Odpověď by mohla znít: Je to právě tak možné, jako bylo reálné zvolení dotačního podvodníka, lháře, estébáka a vypalovače polí českým premiérem. Je to reálné jako obava, že příští volby zase někoho takového vynesou nahoru, pokud se pětikoalice neshodne, protože mnoho lidí, ať se nám to líbí, či ne, je nyní s Fialovou vládou nespokojených.
V něčem jsou Slováci i Češi nepoučitelní. Házet to ale všechno na Čaputovou a myslet si, že to zachrání jedna žena, která se obětuje, nejde. Slovenská prezidentka už se obětovala dost.
Je čas, aby se probudily nové elity a nové Čaputové.
Loading…