Monika Le Fay
Pan prezident je naprosto v pořádku, uvidíte ho v pátek u voleb, tvrdil ještě před několika dny Vratislav Mynář. V neděli se setká s Andrejem Babišem, vystoupí na CNN Prima news a okomentuje volby, říkal Ovčáček.
Člověk, který žil a vyrůstal v komunismu, se už asi nikdy nezbaví zvyku automaticky číst mezi řádky. Zvlášť když o několik hodin později je všechno jinak a na oficiální zprávy se nedá spolehnout.
Babiš v autě s neprůhlednými skly sice po volbách nakonec zamířil do Lán, odjel ale velmi rychle a utekl poté zadním vchodem. Nedlouho po něm vyrazila sanitka s lánským domácím do ÚVN. Podle fotografie měl na sobě župan a zřejmě i pyžamo. Jeho hlava byla bezvládná, museli mu ji přidržovat, oči zavřené. Podle Mynáře prý v autě usnul.
Znamená to, že o výsledku voleb jednal v posteli? Hrad se vždycky tvářil, že je Zeman víceméně zdravý a podle něj osobně mu některé nemoci dokonce samy odešly. Návštěva zdravého člověka, který je momentálně náhodou v bezvědomí, byla v ÚVN prý plánovaná. Ani ošetřující lékař nám k tomu více neřekl, přestože veřejnost by si zasloužila znát pravdu. Ne kvůli diagnózám a senzacím, ale kvůli tomu, aby se situace začala řešit. Zeman na plánované prohlídce totiž vypadal spíše jako člověk, který neodvratně míří ke svému konci. Jak ostatně můžeme vidět na fotografii CNN – zveřejněné k velké nelibosti Hradu, který se snažil o to, aby reálný zdravotní stav Miloše Zemana pokud možno nikdo neviděl.
Už fotografie z voleb budily podezření. Zeman má na nich při bližším pohledu tupý a vyprázdněný výraz, v detailu jsou vidět oranžovočervené nehty, což by mohl být důsledek nějaké vážné choroby. Sedí nad urnou s papírem, který má být hlasovacím lístkem. Lístek není v obálce a jak si všimlo více lidí, než jen já, barva, formát a gramáž papíru také úplně neodpovídá. Hrad vydává jednu falešnou zprávu za druhou a doufá, že uhraje ještě několik dalších dní, kdy udrží veřejnost ve zdání, že je všechno jakž takž v pořádku.
Fascinují mě všichni, kdo nyní apelují na to, abychom neukazovali fotografie, nemluvili špatně a přáli jen to nejlepší. Nikomu nepřeju nic zlého, nikomu, ani vrahovi. Ale pokud by mě měl chytit sebemenší pocit lítosti, stačí mi si vzpomenout, jak tento člověk rozplakal Věru Čáslavskou.
Nejsem jako Miloš Zeman a netrpím pomstychtivostí. Nemám ale zatím ani Stockholmský syndrom. Takže můžu napsat, že jeho odchod z veřejné scény by byl tím nejlepším, co by nás mohlo v současné době potkat.
Když si člověk uvědomí, kolik lidí o jeho zdravotním stavu celou dobu vědělo – lékaři, politici, Hrad, rodina, je mu až úzko z toho, co všechno je u nás možné. Několikrát jsem volala záchranku k opilému bezdomovci, který se válí po ulici a smrdí. Nedovedu si vůbec představit, že bych člověka v tomto stavu nechala napospas a čekala, že to nějak dopadne. Neposkytnutí pomoci je mimo jiné trestný čin.
Podivné dění kolem Hradu, který v tuto chvílí neřídí české ani osobní prezidentské zájmy, ale Pumpař s Vlekařem, kde v tuto chvíli s největší pravděpodobností probíhá úklid a skartace materiálů, nás vrací před rok 1989. Naštěstí a díky Bohu, právě ve chvíli, kdy sobotní volby odeslaly na smetiště dějin KSČM, ČSSD, Přísahu, Trikolóru a Volného slepenec. Už dlouho jsem neměla takový pocit štěstí. Jen jsem litovala, že se toho nedožili mí přátelé, kteří strávili v komunistických kriminálech desítky let života.
To, že máme ve Sněmovně kromě dvou demokratických koalic také populisty a nácky je daň za to, že jsme jednak stále nevybředli z bahna postkomunismu a také proto, že neumíme efektivně čelit dezinformačním kampaním. Obojí bude nyní úkolem pro novou demokratickou vládu. A ta nakonec bude jmenovaná; ať už bude Zeman v kómatu či nikoliv, všem Pumpařům a Vlekařům světa navzdory. Protože jiné řešení neexistuje.
Vážení čtenáři, půjde to! Věřím tomu. Sobotní výsledek voleb musí všem slušným lidem nalít novou krev do žil. Relikty starého světa jeden po druhém mizí a to je skvělá zpráva.
Jednoho dne zmizí také Pumpař s Vlekařem a do země se zase můžou vrátit normální poměry.
Loading…