in

Svět, kde je všechno v pořádku

Ve skutečnosti je jedno, kdo sedí na Hradě.

Ode dne, kdy se na Hrad poprvé usadil ten člověk, který tam teď sedí a kterému nemůžu přijít na jméno, a od chvíle, kdy jsem se poměrně hlasitě proti jeho zvolení vymezila, volím strategii přežití. Ignorovat, vypínat, přepínat. Neposlouchat, nediskutovat, nerozčilovat se. Sem tam na to samozřejmě zapomenu, ale brzy se zase vrátím ke svým starým zvykům. Přežila jsem Husáka, přežiju i tohle.

Ač křesťanka, zdál se mi sen o tom. že zemřel a běželo to ve zprávách na ČT 24. Sen tak živý, že jsem vyskočila a šla pustit televizi. Je na tom něco velmi nepříjemného, připustit si, že v nás někdo vyvolává takové emoce. Jenže je potřeba říct, že ta druhá strana dělá, co může.

Oko – do duše okno, říká se. Ne každý má to štěstí být ve stáří krásný.

Někteří lidé to umí, vyzařuje z nich duchovní světlo. S takovými je pak radost být a žít, mluvit s nimi a dívat se na ně. Někteří to mají přesně obráceně. Ve stáří se přestanou kontrolovat a všechny jejich špatné vlastnosti se řinou ven jako ze žumpy. Nenávist, zloba a křivda se jím v obličeji zračí jako v zrcadle. Podobni halloweenským příšerám, připomínají postavy z antické tragédie nebo shakespearovských dramat. Neochvějně míří ke svému sebezničení a nedokáží to zastavit. Při tom všem ještě dokážou rozeštvávat, urážet a ponižovat ostatní a napáchat tak spoustu zlé krve.

Základním zákonem nebe je pořádek, říká Alexander Pope. Nejlépe se čelí životním příkořím praktickou prací, ostatně jak o tom zpívá i Zdeněk Svěrák. Koupu psy, sázím květiny, prohlížím kočkám ouška. Vyperu prádlo a čisté a voňavé ho pověsím na čerstvý vzduch. Něco napíšu, vyžehlím, uspořádám. Nejdůležitějším úkolem je uchovat čisté myšlenky a nenechat se nakazit virem zla, pohrdání a výsměchu.

Přečtěte si také:  Freedom and Human Rights Petra Fialy aneb Zavřete oči a nemyslete na Gazu

Když je všechno hotové, jedu pro dceru na plavání. Bazén, nebo alespoň sauna, to by se teď hodilo. Očista vodou je taky skvělá. Cestou k bazénu zahlédnu okénkem auta, jak se před dveřmi oblíbené hospůdky objeví Karel Schwarzenberg. Stojí chvilku na sluníčku a mhouří oči. Je elegantně oblečený, má na sobě světlé sako.  Vzduch je teplý, vchod do restaurace ozdobený květinami. Dnes je opravdu krásný den, první podzimní.  Zdá se, že v mém světě je všechno v naprostém pořádku.

Autor: Monika Le Fay

Monika Le Fay je matka několika dětí, dvě porodila a dvě si přivezla. Režisérka několika desítek filmů. Scénáristka a spisovatelka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0