Monika Le Fay
Když jsem krátce po revoluci začala jezdit na výlety s benediktinským mnichem a opatem Břevnovského kláštera Anastázem Opaskem, nemohla jsem pochopit mentalitu lidí, kteří zničili v padesátých letech kláštery. Jako by nestačilo, že rozprášili řády a uvrhli řadu bratrů a sester do lágrů, museli si ještě vybít zlost na neživých předmětech. V Břevnově mělo ministerstvo vnitra sklad, klášter Planá poničili, Broumov zlikvidovali úplně. Musela jsem se tam pak znovu vrátit a tady vznikl můj vůbec první film, příběh bratra Gereona, který se snažil obrovský zpustošený klášter vzkřísit z trosek.
Člověk nemusel být katolík, ba ani věřící, aby ho ta hrůza nepoznamenala. Jedna z klášterních knihoven, kterou jsme navštívili ještě s Opaskem, měla poničené fresky. Ptala jsem se, co stalo – okupanti tam hráli fotbal. Knihy vyházeli, aby měli více místa.
Jestliže jsem si tenkrát myslela, že něco takového už se nemůže opakovat, situace na Ukrajině mě dnes a denně usvědčuje z mé tehdejší naivity. Tam se totiž právě odehrává úplně totéž, úmyslné ničení civilních objektů, kostelů, divadel, muzeí, galerií; genové banky, která ukrývá vzácná semena rostlin. To je přesně komunistická povaha v kostce. Čemu nerozumím, to zničím. Neumím číst, vyhodím knihu na skládku. Anebo umím číst, ale mé IQ mi neumožňuje pochopit obsah.
Na totéž jsem si vzpomněla při diskusi na sociálních sítích o homeopatii. Jak se to všechno opakuje a je to pořád dokola. Homeopatie je královská léčba, tradičně používaná například anglickou královskou rodinou. Evidentně prospívající královna i ve velmi pozdním věku úřaduje; manželka jejího vnuka, vévodkyně z Cambridge Kate se vzápětí po porodu ukáže s úsměvem na veřejnosti.
Ve většině světa se používá tradiční čínská medicína, ayurvéda a homeopatie. Naše alopatická medicína je až na čtvrtém místě, což není nic divného, když si člověk uvědomí, kolik je na světě Číňanů, nebo Indů. Tedy není nic divného – jak pro koho. Ukazuje se, že i 32 let po pádu komunismu a v době internetu a Googlu si prostě spousta malých českých lidí myslí, že mají pravdu oni a že by se celý svět měl touto jejich pravdou řídit.
Nebudu tu zapřádat k tomu diskuse, poprvé zvažuju, že vypnu pod textem komentáře. Vzpomenu si vždycky na svou kamarádku, která mi říkala, že když budu trávit svůj talent a čas na sítích diskusí s hlupáky, tak je s naším přátelstvím konec. Jen chci upozornit, že v civilizovaném světě je na každém, aby se rozhodl, jak a čím se chce léčit, eventuálně že se třeba vůbec léčit nechce. Ty časy, kdy bylo všechno jednotné a na povel, jsou naštěstí pryč.
Nepíšu to ani slovo, jak jste si jistě všimli, proti alopatické medicíně, která v mnoha případech zachraňuje životy. Znám lidi, kteří kombinují obojí, mnozí jsou známí a úspěšní, ale nepřiznají se k tomu, protože nechtějí podstupovat diskuse, kterou jsem se ve své svobodomyslnosti rozhodla podstoupit já. Do mnohých by to diskutující jistě neřekli a nevěřili by mi, že jejich političtí guru, či známí – racionálně založení – novináři, herci či zpěváci, homeopatii používají. Veřejně se k ní hlásí málokdo, vybavuju si jen Dagmar Havlovou-Veškrnovou a Karla Schwarzenberga, jehož léčila manželka, lékařka. Těm dvěma asi může být jedno, co na to říká hlas ulice.
Kdysi jsem dlouho mluvila s jednou velmi známou a oblíbenou umělkyní, které homeopatie zachránila život, o tom, že spolu natočíme její portrét. Nakonec z toho nic nebylo; sice byla vděčná za to, že žije, nicméně nechtěla být mediálně spojovaná s něčím, čemu třeba její fanoušci nerozumí a co se u nás stále považuje za kontroverzní. Ona sama patřila k lidem, kteří žili nějakou dobu v zahraničí a asi jí nepřišlo na tom nic divného, vybrat si způsob léčby, který jí vyhovuje.
Když jsem v diskusi napsala, že ve francouzské škole mají děti k dispozici homeopatické sestry od rána do večera – stejně jako v mnoha evropských zemích existují homeopatické kliniky, lékárny atd., hned mi na to nějaký český znalec napsal, že děti potřebují něco jiného a hlavně – kde je ta škola?!
Co čekal? Že mu pošlu adresu a on tam na ně v době prázdnin vtrhne, aby jim vysvětlil svůj nesouhlas? Je to stejně legrační a do stejné míry stupidní jako lidé, kteří chtěli jezdit do Norska, ovlivňovat tamní soudy a psát protiposudky ve věci Michalákové. Nemožnost vzdělávání se v komunismu, neochota hledat v Googlu, nízké IQ a Gaussova křivka mluví jasnou řečí.
Hned někdy zkraje devadesátých let k nám přijel náš kamarád, který za komunismu odešel do Vermontu a přivezl krabici plnou homeopatických léků. V té době jsem to ještě neznala, první Kentovo Repertorium mi půjčil náš rodinný lékař o pár let později. Od té doby ale uplynulo hodně času a dnes už se homeopatické léky běžně prodávají v lékárnách a e-shopech, takže je vlastně divné, proč neustále vyvolávají takovou bouři ve sklenici vody. Mnoho z věcí, které jsou v homeopatii používány, používá ve svých lécích také alopatická medicína, rozdíl je pouze v ředění.
Největší pobouření vyvolal můj výrok o tom, že jsem homeopatii studovala, a že bych se sama nepouštěla do diskusí o věcech, o kterých nic nevím. Ano, studovala, hahaha. Homeopatie se studuje, stejně jako teologie, další nepochopitelná věc v očích lidí s totalitním myšlením, kvantová fyzika, psychoanalýza, kresba, malba, dirigování, hra na varhany a všechny ty věci, které byly a jsou trnem v oku všech hlupáků, kteří jim nerozumí. Učila jsem se nejdřív od Čechů a Slováků, poté od ukrajinského lékaře a v kursech od Indů, Holanďanů, Australanů a mnohých dalších.
Zmínku o homeopatii jsem našla v knize Jevgenije Ginzburgové, která popisuje situaci, kdy muž v gulagu dokázal vyrobit homeopatický lék a pomoct tak uzdravit svého velitele, takže byl z lágru předčasně propuštěn. Připomnělo mi to scénku s jedním velmi známým špičkovým lékařem, který se – když jsme spolu natáčeli – všem těmto dovednostem posmíval. Pak začal umírat jeho pes a první, co bylo, že se začal shánět po homeopatii. V úzkých je pro většinu lidí každá pomoc dobrá.
Dnešní situace je nelehká v tom, že někteří lidé, kteří provozují alternativní medicínu, k ní přidali také dezinformace. Nejvíc se to projevilo v době covidu. Podobné to bylo se snahou vytvořit středisko tradiční čínské medicíny v Čechách, což se při troše dobré vůle dalo brát jako akt expanze čínského režimu, s čímž nikdo normální nesouhlasí. Na obě metody to nicméně nemá vliv, ty fungovaly daleko dřív i bez toho. Ano, zakladatel homeopatie Samuel Hahnemann se narodil roku 1755, což zuřivým diskutujícím tak trochu uteklo. Od té doby na něj navázala řada dalších, úžasných lidí, s otevřenou myslí. Za ta léta znám téměř nazpaměť Materii Medicu Jamese Tylera Kenta (1849–1916), na které ani čas nic nezměnil.
Homeopatie je vědou, která v sobě obsahuje lidské osudy a psychologii, emoce, povahy a sny, nauky o minerálech a jedech, podrobné znalosti o rostlinách a zvířatech. Nikde jinde jsem nenarazila na tak úžasné knhy o pavoucích, nebo ptácích, jako při čtení knih současných homeopatů Massima Mangialavoriho, či Petera Frasera. Můj neoblibenější homeopat současnosti se jmenuje Peter Chappell. Po létech praxe rozprodal veškerý svůj majetek a odstěhoval se do Afriky, kde léčil nemajetným lidem AIDS. Poté svou léčbu zaměřil na traumata a po Rwandě a Kongu odjel také na Haiti. Choval se stejně jako Albert Schweitzer, jeden z největších duchů a osobností minulého století. Kdo ale u nás zná Schweitzera? Nejspíš někdo ze starší generace, kdo umí číst.
Když jsem si sedla poprvé do lavice homeopatické školy, měla jsem za sebou už dokončenou vysokou a teprve tehdy mě napadlo, že poprvé v životě se učím něco, co mně opravdu zajímá; s důrazem na empatii, úctu k jednotlivým lidským osudům a etiku navrch. A k tomu všemu poznávání minerálů, zkušeností s jedy, znalostech o rostlinných říších a zvířatech, se člověk učí téměř detektivnímu pátrání. To všechno ale na víkendovém kursu nezíská. Ti, kdo toto umění ovládají, se učí celý život.
Homeopaté a homeopatky bývají většinou laskaví, takže nepřekvapí, že léčí jak Babiše, tak Kotlebu. Shodou okolností lékař, homeopat, který se stará o Kotlebu, je člověk, kterého velmi dlouho a dobře znám i s jeho milou ženou. Jsou to jedni z nejlaskavějších lidí, které jsem kdy měla možnost poznat. Homeopat nemůže odmítnout léčbu pacientovi, ať jsou jeho názory jakékoliv.
Babiš je kapitola sama pro sebe. Ale je vtipné, že je to právě on, kdo využívá toho, že homeopatie je šetrná a účinná a nemá vedlejší účinky, zatímco lidé, kteří ho nenávidí, by se kvůli tzv. neúčinnosti cukrových kuliček servali mezi sebou a byli ochotní každý rok vydat desetitisíce na podporu farmaceutického byznysu.
Zmínila jsem mimo jiné fakt, že homeopatii používali lidé jako Goethe, Jung, či Rudolf Steiner. Také Charles Dickens, nebo Matka Tereza. Všechno to byli lidé na svou dobu enormně vzdělaní a navíc je spojoval zájem o svět a o jejich bližní. Neustrnuli a tím, co dělali, posunovali společnost mílovými kroky dopředu. Na to jsem dostala argument, že to, že něco používají slavní lidé, nic neznamená. V tomto případě ale přece nejde o to, že byli slavní. Jde o to, co měli za sebou a čím se zabývali. To by ale křiklouni ze sociálních sítí museli vědět, potřebovali by si o nich něco přečíst. Také by mohli někam cestovat, nebo mluvit s někým, kdo někde byl, aby jim to vysvětlil. Nebo minimálně alespoň respektovat fakt, že je svobodou každého si vybrat a že komunismus už před 32 lety definitivně skončil, ačkoliv řadě lidí stále straší v hlavách.
Pamatuju na milé setkání na asijské ayurvédské farmě, kdy mě poté, co jsem řekla, že používáme doma 25 let výhradně homeopatii a máme s ní velké úspěchy, s radostí přivítali jako „kolegyni“. Nechám si tenhle hezký pocit a diskuse na sociálních sítích přestanu vyhledávat. Možná si raději znovu přečtu komplet Dickense, Jungovou Červenou knihu, nebo Goetheho nauku o barvách. Vzděláním člověk nic nezkazí. Když ho podcení a když si myslí, že primitivnost má mít zelenou, může to potom dopadnout jako na Ukrajině. Mimochodem, o homeopatii mě nejvíc ze všech naučil ukrajinský lékař.
Loading…