in , ,

Proč jsme přestali brát plyn z Norska? Michaláková byla úspěšnou zkouškou ruské dezinformační kampaně

Kdo je odpovědný za to, že smlouva o norských dodávkách plynu byla vypovězena poté, co Česko zachvátila hysterie z Norska?

Demonstrace proti Norsku Foto Blesk

V roce 2015 eskaluje protinorské tažení v případu Michaláková s podporou Zemana. V roce 2016 končí smlouva o norských dodávkách plynu, napsal twitterový účet jménem RA @reflektorbob.

Shodou okolností jsem napsala něco podobného. Myslím na to už několik dní a evidentně nejsem sama.

Když vypukla aféra s Michalákovou, jeden můj bystrý kolega si okamžitě uvědomil souvislost s dodávkami norského plynu a naší závislosti na Rusku. Mně to hned nedošlo, myslela jsem si nejdřív, že jde z ruské strany o nevraživost kvůli Stoltenbergovi, který stál od roku 2014 v čele NATO a také o nenávist vůči jedné z nejlépe fungujících demokratických zemí světa. Co mi ale nemohlo ujít bylo, že na můj text o sporných místech ve verzi Evy Michalákové, které otisklo Fórum 24 (článek: Protinorská psychóza a české komplexy) přišla naprosto neadekvátní reakce. Osobně jsem něco podobného zažila pouze v případě kritiky zvolení Miloše Zemana prezidentem a komentáře pro MfD, že říší zla je Rusko, nikoliv Čečensko. Útoky, které se strhly, byly naprosto nechutné. Po Michalákové jsem dlouho nic takového nezažila, až úplně nedávno, v době, kdy jsem psala o Danuši Nerudové a jejím možném propojení s lidmi, kteří mají proruské kontakty, nebo existuje podezření, že jsou zapleteni v ruském byznyse. Ne, že by člověku nechodily vulgarismy a výhrůžky, ale útoky se v těchto případech stávaly velmi osobní.

Normální reakcí na pochyby, které byly na místě v tak jednostranně podaném sporu, by prostě bylo zveřejnit tu část rozsudků, která neuškodí dětem, a přitom ukáže, oč v opatrovnickém sporu jde. Místo toho jsem se stala terčem útoků, které byly naprosto brutální, trvaly dva roky a řešila je se mnou mimo jiné kriminální policie. Na to, že jsem byla svobodná matka dvou dětí, která si právě přivezla z Klokánku další a neměla v té chvíli žádné slovo, pravomoc, ani kariéru, to bylo naprosto pozoruhodné. Rusáci (schválně píšu Rusáci, abych je odlišila od Rusů, což jsou naši přátelé, umělci, které obdivujeme, protiputinovští aktivisté, nebo prostě jen ti, kteří nechtějí mít se současným fašistickým režimem nic společného) jsou vynikající v metodách hybridní války. Zatímco my jsme si téměř ani nestačili všimnout, že jsme se v ní ocitli, oni už vypracovali metodiku a plány a drželi se toho. Jednou z věcí, v které vynikají je fakt, že když někoho chtějí očernit, použijí tzv. emoční stopu. Zelenskyj je nacista, i když bylo stokrát prokázáno, že je z židovské rodiny. Naproti tomu Michaláková vypadá jako vynikající matka, byť soudy všech instancí v Norsku plus Evropský soud pro lidská práva složený z nejlepších soudců jednomyslně rozhodl jinak. Lidé si většinou nepamatují detaily a často ani fakta; co jim ale rozhodně utkví v hlavě, jsou pomluvy.

Na mě nic neměli, tak vykonstruovali, že jsem „ukradla dítě“. Za pomoci tehdejší ministryně Michaely Marks Tomin (ČSSD), která zase „potřebovala peníze“ z tzv. norských fondů. Přestože šlo o romské dítě, pro které se v ČR nenašla jediná rodina a navzdory tomu, že Michaelu jsem viděla poprvé a naposledy v životě teprve nedávno. Nenávist aktérů kolem tzv. Petičního výboru šla tak daleko, že politička Jitka Chalánková oslovila Echo, které přineslo vylhaný článek o tom, že jsem dokonce ukradla dítě, které doma nechtělo umývat nádobí. V tomto případě šlo o jiné dítě, které mi ovšem bylo svěřeno předběžným opatřením. Celá věc se nyní řeší u soudu a já věřím, že se Echo bude muset omluvit. Z té doby mi zůstal zvyk psát pod každým článkem, kolik mám dětí, protože jedním z argumentů proti mně byl, že jsem neplodná svině; očividně ale ani to nepomohlo.

V celé té záležitosti kolem diskreditace Norska je velmi těžké pochopit, kdo z těch lidí, kteří se toho účastnili, byl pouze využitý jako hloupý kašpárek, kterého někdo vodí na provázku, kdo to dělal z přesvědčení a kdo za peníze. V současné situaci, kdy kousek od nás zuří válka, asi není čas se tím teď podrobně zabývat, ale souhlasím naprosto s @reflektorbob, že je nezbytné utvořit komisi a zjistit, kdo je vinen tím, že naše země byla z norského plynu přesměrována k totální závislosti na Rusku. Kromě Lotyšska jsme jedinou zemí, která je závislá stoprocentně.

Rusáci nikdy nic nedělají beze smyslu, všechno mají pečlivě naplánované. V každé zemi mají nějakého svého Orbána, Trumpa, či Le Penovou, hlupáky typu Sulíka, či Matoviče, nebo prostě jen omezeného kněze, jako ten, který v Polsku strašil farníky, že jim vilné Ukrajinky poblouzní manžely. Všechno je výsledkem dlouholeté mravenčí práce, peněz, výletů, míst v dozorčích radách, finanční podpory dezinformačních webů, pochlebování atd., které lidi se sníženým intelektem, či ohebnou páteří, nutí přeběhnout na druhou stranu. Užiteční idioti typu Schrödera dokonce na znamení přátelství adoptují ruské dětí.

Ve skutečnosti je to hra se šachovými figurkami; všechno je předem pečlivě naplánované.

Tak ještě jednou:

2014 – zahájení hybridní války

2014 – anexe Krymu

2014/2015 – „případ“ Michaláková

2015 – končí smlouva o dodávkách norského plynu (25 % plynu bylo z Norska, 75 % z Ruska)

2016 – úplná závislost na plynu z Ruska

2017 – Zeman podruhé prezidentem

Naší povinností nyní je zbavit se této potupné závislosti na ruském plynu. Zrovna včera jsem podepisovala petici bývalých disidentů určenou vládě, která to bezodkladně požaduje a myslím, že to je přání lidí v této zemi, kteří si nepřejí nadále financovat utrpení Ukrajiny. Dalším krokem je zbavení se všech prorusáckých struktur ve vedení tohoto státu. A to včetně některých jednotlivců na straně koalice SPOLU, protože ve všech třech stranách existují – nebo existovali – podle mě lidé, kteří Rusku, ať už vědomě, či ne, posloužili. K čemu to vedlo, můžeme nyní s hrůzou sledovat v každodenním přímém přenosu.

Слава Україні! Героям Слава!

Edit: Po zveřejnění textu mi napsala litevská historička Halina Beresnevičiūtė-Nosálová:

K doplnění obrázku: v roce 2014 Litva dostavuje terminál pro zkapalněný plyn v Klaipedě a podepisuje smlouvu s norskou firmou kvůli pronájmu lodě pro transport zkapalněného plynu. Celý rok běží brutálni dezinformační kampaň ohledně Barnevernu. Stejně jak u Michalákové, s velmi špatným výsledkem pro rodiče. Pád z komplikované situace do beznadějné. Odhalení taktiky dezinformátorů v médiích ale pomohlo. Na přelomu roku 2014 /2015 byli čeští dezinformátoři s litevskými v intenzivním kontaktu.

Autor: Monika Le Fay

Monika Le Fay je matka několika dětí, dvě porodila a dvě si přivezla. Režisérka několika desítek filmů. Scénáristka a spisovatelka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0