in ,

Pláč pro Petra Kellnera

Zamáčkněte prosím také slzu nad statisíci mrtvých

Zeman letěl z Číny letadlem PPF | Zdroj: ČTK

Mě to hrozně zlobí, nad smrtí tisíců Ujgurů v koncentrácích se nikdo z těch, co teď fňukají, nezarazil. Lidi jsou jako ovce, když umře někdo vlivný, můžou se pominout. A děti na uprchlických člunech by stříleli,“ napsala Věra Tydlitátová jako odpověď na můj facebookový status o úmrtí Petra Kellnera. Zpráva se objevila nejdříve v amerických novinách, zahlédla jsem ji sdílenou od lidí, kteří se na druhém konci zeměkoule právě chystali ke spánku. U nás vyvolala menší bouři, včetně pohybu na pražské burze.

Je určitě moc smutné, když zemře mladý člověk, zejména když po něm zůstanou děti a manželka. Nikomu nic zlého nepřeju, dokonce ani vrahům a tyranům ne, protože v každém momentu života se člověk může obrátit a dojít osvícení (i když se to zase tak často nestává). Co ale doopravdy nechápu je fakt, že se lidé dojímají nad úmrtími celebrit a tváří, které znají jen z obrazovky a nechávají je naprosto lhostejné statisíce vězněných Ujgurů, milióny obyvatel KLDR nebo tisíce padlých Ukrajinců, kteří nedělali nic jiného, než že bránili svou zemi. A přitom to nejsou nějaká čísla na papíru, jsou nám blíž, než by kamenem dohodil.

Točila jsem před pár lety se zraněnými Ukrajinci z Majdanu, kteří mi ukazovali amputované končetiny nebo břicho prostřílené brokovnicí. V civilním životě to byli právníci nebo taxikáři a dokonce také i zvukař a choreograf. Číňany má mezi předky jedna naše dcera. Když byly děti malé, chodili jsme si k nim pro bylinné léky a dodnes chodíme na jídlo. Na Korejce z pekelného režimu taky člověk může narazit, v Praze mají dokonce ambasádu. Kdykoliv jdu kolem, mám chuť na ně alespoň plivnout. V tomto globalizovaném světě není nic dostatečně daleko, abychom nad tím mohli přivírat oči a dělat, že nic nevíme a nevidíme.

Zeman letěl z Číny letadlem PPF | Zdroj: ČTK
Zeman letěl z Číny letadlem PPF | Zdroj: ČTK

Pro všechny dojímající se nad ušlechtilým miliardářem bych dala jako povinnou četbu rozhovor s Ethanem Gutmannem (Čína staví devět krematorií pro půl milionu vězňů) o stavění krematorií pro půl milionu lidí v dnešní Číně. V té Číně, ve které Petr Kellner získal naprosto exkluzivní podmínky pro svůj byznys. Zamáčkněte prosím slzu také nad statisíci mrtvých.

Přečtěte si také:  Co by řekli Franz Kafka a Sigmund Freud na Netanjahua?

Autor: Monika Le Fay

Monika Le Fay je matka několika dětí, dvě porodila a dvě si přivezla. Režisérka několika desítek filmů. Scénáristka a spisovatelka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0