Olga z Hrádečku

Je to dnes přesně dvacet čtyři let ode dne, kdy jsme se dozvěděli tu smutnou zprávu. Zemřela skutečná první dáma, Olga Havlová.

Narodila se jako Olga Šplíchalová 11. července 1933 na Žižkově, v prostředí nemajetné rodiny. Když jí bylo šest, rodiče se rozešli. Musela se starat o domácnost a pečovat o početné neteře a synovce. Útěchu nacházela v Milíčově domě, založeném Přemyslem Pitterem. (Tento dnes již téměř zapomenutý humanista, který po válce učil opuštěné české, německé a židovské děti žít spolu v míru, by si zasloužil, aby se o něm vědělo víc, nejen kvůli Olze Havlové.) Díky velmi dobře vybavené knihovně Milíčova domu si mladá Olga odnesla celoživotní zálibu ve čtení. Přestože se pouze vyučila v Baťově továrně, měla velmi bystrý rozum, rychlý úsudek a dobrou intuici. K tomu si zachovala určitou bezprostřednost, přímočarost až drzost žižkovské holky.

Její nejbližší přítelkyně Olga Stankovičová, která společně s Jarmilkou Bělíkovou vytvořila s Olgou Havlovou společenství žen, jež nedokázalo zlomit vůbec nic, na ni vzpomínala v dokumentu, který jsem před lety natočila: Její fotka obletěla svět, Neznámí hrdinové.

Olgu vezli k výslechu do Prahy, a tak ji cestou pozvali na oběd v hospodě.

– Pane vrchní, becherovku! – objednala si Olga.

– Ženská, co blázníte? Tady jste u výslechu! – zlobili se estébáci.

– Tak to si dám ty becherovky dvě! –

Václav Havel by bez ní jistě nebyl tím, čím se stal. Olga byla jeho pevnou kotvou v rozbouřeném moři, celoživotním domovem a místem bezpečí, kam se vracel. Od lidí z jeho blízkého okolí jsem slyšela, že se Olgy i trochu báli. Dovedla být nekompromisní a nebrala si servítky. Navíc měla psa, který uměl záškodníky vytipovat. Jakmile Ďula na někoho vystartovala, Olga měla jasno a měl jasno i Václav.

Její přátelé, s nimiž strávila neveselé časy normalizace v Praze i na Hrádečku, kde se pořádaly koncerty a divadelní vystoupení, vymýšlely se různé převleky nebo se jen tak chodilo na houby, vařilo a popíjelo, jí zůstali až do předčasné smrti. Byli to pořád ti stejní. Také Olga byla stále stejná. Několik z nich jsem požádala, aby na Olgu na Hrádečku, místě, kde trávili své nejlepší roky, zavzpomínali. Olga z Hrádečku, Reportéři ČT.

Jeden z jejích nejbližších přátel, pozdější šéf prezidentské ochranky Tonda Maněna, už je nyní také na Pravdě Boží. Vyprávěl, jak Olga omylem vyslechla na paralelní lince o prázdninách v zahraničí krutou diagnózu. Nikomu nic neřekla, vypořádala se s tím tak, jak byla zvyklá celý život – bez zbytečných dramat, statečně a sama.

Pamětníci odcházejí, dobré jméno Olgy Havlové zůstává. Její smrt oplakal celý národ. Na Hrad se táhly davy lidí uctít památku první dámy, co za všech okolností vždycky zůstala sama sebou, a proto ji lidé milovali. Která z jejích následovnic by to mohla o sobě říct?

Nebýt vás, nemohla bych tento web nikdy provozovat.

Noviny, kam jsem psala komentáře, buď koupil Andrej Babiš, nebo neexistují.

Protože chci i nadále říkat svůj názor na věci, které mi leží na srdci (dětské domovy, týrání dětí, vyrovnání se s komunistickou minulostí, lidská práva, totalitní ideologie, rasismus, ochrana zvířat a přírody a další), založila jsem si tento web.

Díky vám můžu už čtvrtý měsíc psát, co si myslím. Jestliže mají pro vás mé texty smysl, prosím podpořte mě zde.