„Nepotřebuji stát vedle lidí Okamurova a Babišova formátu“, říká Fedor Gál

Dnes, v neděli 5. září, se koná tryzna na Národním hřbitově před Malou pevností v Terezíně. Fedor Gál, známý slovenský politik, sociolog a nakladatel, napsal na svém webu, proč se tryzny nezúčastní:

„Jasně, organizátoři to nemají jednoduché. I za demokracie, z titulu státní příspěvkové organizace, zvou na podobné akce zástupce všech ústavních a vládních institucí a nemají žádný manévrovací prostor jim diktovat, koho z jejich řad vyšlou. Nicméně, lidé s averzemi k jinakosti, nacionalisté plus populisté hrubého zrna, jsou dnes v ústavních a vládních institucích hojně zastoupeni. Jsou to mentální pohrobkové těch, kteří nás hnali za ostnaté dráty a na smrt. Děkuji za pozvání, nepotřebuji stát vedle lidí Okamurova, Babišova… formátu.“

Fedor Gál se v Terezíně na sklonku války narodil. Jeho matce Barboře se jako zázrakem podařilo dítě donosit, v situaci, kdy většina žen musela podstoupit interrupci. Otec Vojtěch zahynul na pochodu smrti. Před časem jsem o tom s Fedorem a jeho bratrem Egonem natočila film Třináctá komnata Fedora Gála.

Jen málokteré natáčení ve mně zanechalo tak silné emoce, ačkoliv jsem byla svědkem mnoha vyprávění příběhů lidí s těžkými osudy. Paradoxně by mě v té době (2009) vůbec nenapadlo, že se situace u nás může ještě mnohem víc zhoršit. A že budeme pozorovat, jak ze sousedního Maďarska utíkají jak Židé, tak Romové, protože Orbánův režim je pro ně ohrožující.

Věřím tomu, že na dnešní dobu budou historikové i pamětníci vzpomínat jako na dobu temnoty. Sice ne takové, jako byla například druhá světová válka, ale minimálně srovnatelné s koncem normalizace. Jistě, dnes můžete svobodně vyjádřit názor na cokoliv a nikdo vás za něj asi nezavře. Cesty, jak umlčet protivníky a odpůrce se totiž změnily – od finančních postihů a pronásledování státním aparátem až po vypalování polí, smyšlená obvinění a v některých případech prý snad i uklouznutí v koupelně, či zbytečná smrt někde na přechodu pro chodce. Vždycky jsem si říkala, že jediná cesta jak z toho ven, je přestat hrát hru na to, že je to normální.

Všichni ti, kteří přijímají pověření z rukou Zemana v předklonu a se slovy „jistě, pane prezidente“ jsou stejně morálně vinni jako ti, kdo sedí s Andrejem Babišem ve vládě, nebo jeho vládu podporují. Bez výjimky. Kdyby se našlo víc statečnějších lidí jako je Fedor Gál, i tenhle systém by se brzy zhroutil jako domeček z karet. Bohužel takových lidí moc není. O to víc je třeba vážit si každého, kdo neuhnul. Fedoru Gálovi za jeho osobní statečnost a nekompromisní postoje děkuju.