in ,

MUDr. Antonín Nechvátal: Koronavirová výzva budoucnosti

Soumrak společnosti se může rozjasnit

Koronavirus SARS-CoV-2 způsobil pandemii onemocnění COVID-19 proto, že je velmi infekční. Vyvolává horečku, únavu, kašel, ztrátu chuti, dušnost, zápal plic, selhávání ledvin a dalších orgánů.

Další dva koronaviry jsou ale více patogenní a způsobují SARS / Severe Acute Respiratory Syndrome / a MERS / Middle East Respiratory Syndrome /. Zbylé čtyři způsobují jen mírné zimní infekty horních cest dýchacích. Onemocnění se šíří převážně kapénkami při kýchání, kašlání, ale i při mluvení.

Koronavirus SARS-CoV-2 vznikl evolučním vývojem v přírodě na zvířecím hostiteli s následným přeskokem na lidskou populaci. Roli mohly sehrát asijské vlhké zvířecí trhy včetně toho ve Wu-chanu, znečištění ovzduší mikročásticemi a migrace. Trhy nejsou regulované, prodávají se zde divoce žijící zvířata, která se na místě usmrcují ve zcela nevyhovujících podmínkách. Uvažuje se o přeskoku infekce z netopýrů, luskounů a dalších zvířat. Nešlo patrně o nešťastnou náhodu v laboratoři při práci s viry ani o uniklou biologickou zbraň /ta by byla detekována armádním výzkumem/. Existenční optimum pro virus je v 5–11 stupních Celsia a geografické optimum je v pásu od 30. do 50. rovnoběžky s možným následným posunem při oteplení severněji. Mutace tohoto koronaviru jsou nalézány nejméně dvě a v Evropě se patrně šíří méně agresivní typ S. Infikovaní lidé jsou vysoce infekční již za den po přenosu a toto trvá zpravidla týden stejně jako inkubační doba.

Epidemie v Číně vypukla ve městě Wu-chan již posledních měsících loňského roku. Čína nese vinu za utajování počátku epidemie a následné neúplné informování, což umožnilo nekontrolované šíření s následnou pandemií. Čína zatýkala ty, kteří upozorňovali na situaci, podhodnocovala počty nakažených a mrtvých, tajila sekvenci viru a nebyla informačně transparentní. Čínská data nepůsobí věrohodně ani při současném rozsahu pandemie. Řada zemí poskytla Číně bezplatnou humanitární pomoc, Čína sama se ale nyní chová vysoce komerčně.

Přečtěte si také:  Monika Le Fay: Směšní jak Štěpán v listopadu - Česko na trajektorii k fašismu

V Evropě se epidemie projevila nejprve v Itálii, kde selhávající stát prodléval s opatřeními proti ní. Následně se rozšířila do dalších zemí včetně naší. Onemocnění postupně vyvolalo celoevropskou zdravotní krizi. Včasnější a větší pozornost mělo vývoji pandemie věnovat Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí /ECDC/, které nezaujalo postavení v čele celosvětové epidemiologie a prevence. Českou republiku zde zastupuje bývalá hlavní hygienička Eva Gottvaldová. Centrum se má zabývat včasnou detekcí hrozeb, jejich analýzami a pomáhat státům EU připravit se na epidemie a pandemie.

Poněkud absentující jsou vědecké týmy spolupracující s lékaři na mezinárodní, evropské i světové úrovni. Aktivity se rozpadly na jednotlivé státy a mezinárodní spolupráce i pomoc jsou malé. Evropská unie reagovala na šíření epidemie v jednotlivých zemích poněkud později, ale má jen doplňkovou pravomoc v oblasti zdravotnictví. Zdravotní systémy jsou ale národní. EU reagovala ekonomicky, zahájila financování projektů na vývoj léků a vakcín ve výši 140 milionů eur.

Epicentrum pandemie se nyní přesunulo do USA, kde je nyní již přes tři sta tisíc diagnostikovaných onemocnění. Pokud by denní přírůstek překročil 10 000, tak může hrozit dlouhodobá celosvětová cirkulace infekce.

Světová zdravotnická organizace /WHO/ selhává od počátku pandemie. Její reakce jsou opožděné, informace nejasné s prodlevami při vyhlašování stavu pandemie a doporučená preventivní opatření jsou zmatečná. Vrcholem postupu WHO bylo odmítání nošení ústenek/roušek jako nezpůsobilých ke zbrzďování a šíření pandemie. Vše uvedené ukazuje na naléhavou nutnost reformování této instituce do organizace kvalifikované a aktivní, která bude schopna čelit současným hrozbám a získá celosvětový respekt.

V naší zemi zaznívaly nepříliš reálné informace vlády o zásobách zdravotních pomůcek, izolace od letů do Číny byla poněkud opožděná a lidé vesele cestovali do evropského epicentra pandemie v Itálii i přes nedoporučení úřadů. Opatření vlády byla ne zcela jednoznačná a byla opakovaně měněna. Epidemiologický a krizový štáb nebyly funkční. Dosud není jasnější strategie dalšího postupu. Výsledkem bylo, že si lidé začali roušky/ústenky vyrábět sami. Nárůst testovací kapacity byl pomalejší až na současných 6 000 testů denně, zdravotní pomůcky byly státem pomalu a ne zcela dostatečně zajišťovány. Po počátečním nárůstu počtu diagnostikovaných onemocnění dochází postupně k poklesům denních procentuálních přírůstků a k menší strmosti exponenciály počtu diagnostikovaných. Žádoucí je, abychom se dostali pod 5 % denních přírůstků nově diagnostikovaných jako současné Rakousko. Potom bude možné postupné uvolňování omezujících opatření. České zdravotnictví a zdravotníci situaci od počátku dobře zvládají včetně nejkomplikovanějších onemocnění. Epidemie a opatření proti ní spojila společnost od lidí vyrábějících a darujících roušky/ústenky až po vědce a podnikatele.

Přečtěte si také:  Monika Le Fay: Můj 17. listopad - děti z Kuncovky bez vody a tepla, doktorka filozofie na lavičce, umlčený Buzerant a stát jako pračka na peníze

Inovační potenciál českých vědců, výrobců nanotechnologií a materiálů by měl být při naší dobré výchozí pozici využit. Následovat by měla tuzemské výroba a vytvoření strategických zásob. Poněkud šokující byly opožděné informace, že stát měl zajištěno jen 10 000 ústenek/roušek z minulých let. Zdravotnická infrastruktura je nejméně stejně strategická jako ostatní infrastruktury státu, které mají být ve veřejném vlastnictví. Naše země by měla být soběstačná ve výrobě pomůcek a Evropa ve výrobě léčiv. Přesouvání výrob do Číny z cenových důvodů se ukazuje jako velká strategická chyba.

Při omezujících opatřeních nesmíme zapomínat také na to, že epidemie jsou mocných, jak míní filosof filozof Michel Foucault. Epidemie mohou umožnit kontrolování populace, vedení podrobných registrů informací o každém a vytvoření strnulého prostoru, v němž pak každý občan podléhá přímému vlivu moci.

Lidé nasadili ústenky/roušky na nosy a rty, chovají se odpovědně a očekávají jasné informace o dalším postupu. Základem je transparentní a pravdivé informování vlády a řešení situace v Parlamentu za dosažení maximálního souhlasu napříč politickým spektrem. Změnit by se měla česká koncepce ochrany a podpory veřejného zdraví.

Důsledkem epidemie by mělo být investování více peněz z rozpočtu i jiných zdrojů do zdravotnictví, vědy, výzkumu, inovací, zejména tuzemských a spojených s následnou výrobou v zemi. Naše ekonomika by se měla proměnit inovacemi a moderními technologiemi.

Lidé se vracejí domů a jakoby zpátky v čase, více komunikují, pomáhají si a proměňují se mezilidské vztahy. Soudržnost společnosti se zvýšila. Nyní je čas se zastavit, přemýšlet a přehodnocovat priority a cíle. Je možné posoudit udržitelnost dosavadního života a směřování společnosti. Zamyslet se nad materiálními a nemateriálními hodnotami a prioritami, jako je zdraví, životní prostředí a demokracie. Na současnou pandemii lze hledět i jako na naději pro společnost, jako naději pro její uzdravování a obrození.

Přečtěte si také:  Monika Le Fay: Směšní jak Štěpán v listopadu - Česko na trajektorii k fašismu

Pandemie rozrušila řád společnosti a ta přes přechodné období může dospívat od infantilní kultury do dospělosti. Vytěžování zdrojů planety se zpomalilo a zlepšilo se životní prostředí. Klimatické ohrožení Země se odsouvá. Kolo nekonečného ekonomického růstu se točí pomaleji. Soumrak společnosti se může rozjasnit. Konzumní společnost neodpovědná ke světu s její egoismus ustupují do pozadí. Tento náš společný příběh může společnost posunout k diskusi a následné transformaci a k odpovědnosti zdravotní, ekonomické a ekologické.

Každý přeci rozhoduje a má odpovědnost za své zdraví a budoucnost společnosti i Země.

MUDr. Antonín Nechvátal, zastupitel Prahy 6 (Strana zelených)

Nebýt vás, nemohla bych tento web nikdy provozovat.

Noviny, kam jsem psala komentáře, buď koupil Andrej Babiš, nebo neexistují.

Protože chci i nadále říkat svůj názor na věci, které mi leží na srdci (dětské domovy, týrání dětí, vyrovnání se s komunistickou minulostí, lidská práva, totalitní ideologie, rasismus, ochrana zvířat a přírody a další), založila jsem si tento web.

Díky vám můžu už čtvrtý měsíc psát, co si myslím. Jestliže mají pro vás mé texty smysl, prosím podpořte mě zde.

Autor: Monika Le Fay

Monika Le Fay je matka několika dětí, dvě porodila a dvě si přivezla. Režisérka několika desítek filmů. Scénáristka a spisovatelka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0