in

Monika Le Fay: Ví vůbec Izrael, kde začíná a kde končí?

Věta Václava Havla, že problém Ruska je, že neví kde začíná a kde končí, rezonuje v těchto dnech stále znovu.

Ale ví to také Izrael? Kde končí jeho hranice? V Palestině? V Sýrii? V Libanonu?

Česká televize zveřejnila mapu, podle níž Východní Jeruzalém, patřící Palestincům a syrské Golanské výšiny, okupované Izraelem, zahrnuje do celkové mapy Izraele.  Jakub Szántó dokonce napsal na X,, kdo ví, kde přesně začíná a končí Východní Jeruzalém. 

Zpraodoajství ČT si s tím prostě hlavu neláme,

https://x.com/J_Nakladal/status/1914597866779066405/photo/1


David Borek nám s bohorovnou tváří vysvětluje, že tady byla Judea a Samaří a že hlavní město Izraele není Tel Aviv, ale Jeruzalém. Tváří se přitom div ne jako zdivočelý starozákonní prorok, dokonce si k tomu nechává narůst vous.

Kdo je zmatený jako Borek, může si poslechnout Břetislava Turečka, který velmi lapidárně vysvětluje, proč je hlavním městem Izraele Tel Aviv. Z nějakých důvodů ale tohoto odborníka do ČT příliš nezvou; možná proto, aby nevyniklo, jak je ve srovnání s ním zahraniční redakce zpravodajství ČT nahá.

https://dvojka.rozhlas.cz/bretislav-turecek-tel-aviv-nebo-jeruzalem-jake-je-hlavni-mesto-izraele-7467404


Bylo by to legrační, kdyby zároveň nešlo o to, že za megalomanskou – velmi podobnou té ruské – rozpínavostí Izraele zůstávají hromady mrtvol. A že naše země je tím, kdo tomu přizvukuje, fandí a svými postoji se na této hanebnosti podílí. 

Člověk ani nemusí být čtenářstvem Jasperse, aby chápal, že vina není jen střílet do hlavy malé gazanské děti, ale je to také podpora a oslava režimu, který to umožňuje.


Na obrázku dole je plot, kterým Izrael před pár lety odehnal celou Gazu a nechal  ho ještě vybavit kamerami. Ven se nikdo jen tak nedostane. Pokud by měl to štěstí že se z Gazy, kde byla většina lidí nezaměstnaných, dostal/a za prací do Izraele, musí složitě objíždět. Cesta, která by trvala patnáct minut, může trvat i tři hodiny. A riskuje se také každodenní ponižování ze strany Izraelců, kterému se občas snažily zabránit aktivistky z řad starších izraelských žen. Teď už nikdo asi neprotestuje, desítky tisíc mrtvých Palestinců se mohou dostat ven leda mrtví v pytlích.

Přečtěte si také:  Monika Le Fay: Směšní jak Štěpán v listopadu - Česko na trajektorii k fašismu

Možná si někdo vzpomene, jak jsem psala o zavražděném palestinském básníkovi, kterému bylo téměř 40 a nikdy neopustil Gazu, největší vězení pod širým nebem na světě.


To, do jaké obludné formy se vyvinul Izrael, země, která vznikla na utrpení a vyhnání původních obyvatel je něco, z čeho se sám hned tak nevzpamatuje. Další desítky let bude řešit, jak bylo možné dopustit se tak strašného selhání, podobného tomu, jaké zažili předkové dnešních Izraelců v době druhé světové války v Evropě. A nutně musí dospět k závěru, že se historická křivda nedá řešit jinou historickou křivdou a že bez uznání viny, pokání a vzájemného odpuštění mír nenastane nikdy.

Zlo a zloba se nevyhýbá nikomu a bylo by dětinské a podivné domnívat se, že jsou některé národy vyvolené a tudíž si mohou dělat co chtějí,

Nedovedu si představit, že bych žila v domě, který jsem někomu ukradla a jehož obyvatele jsem vyhnala. Nedávno jsem vzpomínala na propalestinské demonstraci v Praze, kterou pořádala Jana Ridvanová, na vzpomínky babičky jedné izraelské filmařky, která přišla do Palestiny: zbídačelá a osamělá po holocaustu a když uviděla na stole nádobí s ještě nedojezeným jídlem, tak řekla, že ona zažila v Evropě něco podobného a dokud bude živa, nebude totéž dělat jiným lidem a z domu po Palestincích odešla.

Tahle filmařka a její babička si zachránily lidství. Což se o lidech. kteří podporují genocidu a etnickou čistku, říct nedá

Podporovat vraždění nevinných lidí a tvářit se přitom jako lidumil je choromyslné.

IDF od začátku války zabila na ZÁPADNÍM BŘEHU 183 dětí


Lhostejnost vůči utrpení druhých, kterou předvádí přední čeští tzv intelektuálové, intelektuálky, politikové a političky, je zoufalá  a funguje jako bumerang. Pokud jste dosud nepochopili, kdo je agresor a kdo oběť a pokud máte potřebu neustále psát na sociální sítě a řečnit o tom, jak je potřeba podpořit Izrael, připravte se na to, že vám to v nejbližší příležitosti vmete někdo do tváře jako argument pro obsazení Ukrajiny a později možná i záboru Čech a Moravy.

Přečtěte si také:  Monika Le Fay: Můj 17. listopad - děti z Kuncovky bez vody a tepla, doktorka filozofie na lavičce, umlčený Buzerant a stát jako pračka na peníze


Proč by Rusové nemohli obsadit Prahu a masakrovat její obyvatele, upalovat je zaživa a vraždit desítky tisíc dětí, když totéž podporujete a umožňujete Izraeli a stáváte se tak faktickými spolupachateli?


Autor: Monika Le Fay

Monika Le Fay je matka několika dětí, dvě porodila a dvě si přivezla. Režisérka několika desítek filmů. Scénáristka a spisovatelka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0