in

Migranti Babiš a Okamura jako největší bezpečnostní riziko

Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění

Věnováno KARLU PATÁKOVI

„Káže vodu, pije víno“, říká se. A také „Drzé čelo lepší nežli poplužní dvůr“. Jak to tvůrci lidových úsloví dělali, že se vyjadřovali tak trefně, a přitom neznali naše současné představitele, je záhada.

Vždycky mi přijde naprosto neuvěřitelné, když se k problému uprchlíků vyjadřuje někdo jako je Okamura, nebo Babiš. Kdybych byla na tiskovce, okamžitě vystartuju s dotazem: jak je možné, že se japonský a slovenský migrant vůbec vyjadřují k uprchlíkům, místo toho, aby mlčeli a byli rádi, že je šupem nevyexpedujeme nazpátek?

Nevím, jak zdvořilí Japonci, kteří nikdy nic nedávají najevo. Já bych Tomia odeslala natotata i s jeho plyšáky mimořádnou linkou Praha-Tokio (jak zpívala blahé paměti Hanka Zagorová). Povšimněte si laskavě malého detailu. Zatímco pro plyšové medvědy a jejich výlety po světě si prostor vždycky našel, s lidmi, kteří nesdílejí jeho náckovské názory, nemá nejmenší slitování.

O Slovácích vím bezpečně, že Andreje bohužel nazpátek nechtějí. Vždycky když s některým ze svých slovenských přátel mluvím, tak je žádám o to, aby si ho vzali. Nikdo nechce. Existovaly už i nápady vyměnit jednoho Bureše za jednoho Kisku nebo jednu Čaputovou a dopustit se tak další kiskatizace či čaputizace naší společnosti. Ani to ale nevyšlo. Slováci se za svého rodáka stydí a omlouvají, ale to je asi tak všechno.

Nedávno se nám doma pokazil kotel a přestala téct teplá voda. Nefungovalo topení, všude byla zima a do toho rozvěšené mokré prádlo, které nechtělo uschnout. Než se podařilo sehnat někoho, kdo to opraví, proběhlo několik dní. V noci jsem se budila zimou a říkala si, že se to nedá vydržet. Přitom byl krásný podzim, babí léto, a ráno ještě nebyla ani námraza. Celou tu dobu jsem musela myslet na lidi, kteří leží ve stanech, nebo spacácích na zemi, často ani nemají deku na zahřátí. Jejich situaci neopraví žádný ochotný opravář, leží tak už několik měsíců, možná i let a před sebou žádnou naději. Někteří jsou třeba nemocní, často mají malé děti. Děti pláčou a když je zima, tak se počurají. Není nikdo kdo by jim jejich deky a spacáky vypral a usušil.

Sama na sobě vidím, jak jsem zpovykaná a rozežraná. Ještě ani neuhodila zima, před větrem a zimou jsme chráněni okny a zdí a přesto se třesu jak ratlík.

Jestli něco Babišovi opravdu zazlívám, tak je to fakt, že do společnosti, společně se Zemanem, vnesli sociopatické jednání jako normu. Zastrašovat lidi a vyrábět na ně „složky“ není normální. Vypálit někomu pole a spálit mu úrodu není konkurenční forma boje. A vysmívat se dětem bez rodičů na útěku, které nemají kam jít a mají hlad a zimu, je odporné.

Babiš, který má doma vycpaného krokodýla a manželku, která každý týden utrácí statisíce za outfity a kabelky (které pak zapomene proclít), jen proto, aby se s nimi mohla vyfotit na Instagramu, není žádný arbitr morálky. Přitom se nám klidně bude smát do očí a vykřikovat, že nevezme ani jedno dítě z válkou postižené Sýrie. Bude se u toho bít do prsou a tvářit jako lidumil, který to s naším českým národem myslí dobře a zachraňuje nás před nebezpečím. Kdyby to bylo na mně, vybavila bych ho štando pende jízdenkou na vlak a za tři hodiny už by si kupoval párek v rohlíku na hlavnej stanici v Bratislave.

Čechy jsou bohatá a bezpečná země. Ne jedno, ne padesát, ale klidně pět set, nebo i pět tisíc dětí by uneslo. Stejně jako dřív pobralo děti a lidi z Řecka, Bosny, Vietnamu, či Ukrajiny. Těch co jsou na útěku z válečné zóny, kteří přicházejí z humanitárních důvodů a prošli důkladnou bezpečnostní prověrkou, bychom uživili klidně padesát tisíc. O jedno až padesát dětí bych se mohla postarat i já, když bych k tomu měla prostor a podmínky. Vyjednávat o tom roky s ministry a poslanci, kteří si zahřívají zadky v parlamentní jídelně u řízků za desetikorunu, je obludné.

Přečtěte si taky:  Kdo se bojí pravdy?

Jsem si jistá, že by nám tito lidé byli vděční a zapojili by se do společnosti. Přirozená podmínka akceptování migrantů totiž odjakživa je, že se budou slušně chovat k zemi, která jim poskytla azyl a budou pracovat pro její blaho. Rozhodně – a o tom jsem skálopevně přesvědčená – by pro naši zem představovali menší bezpečnostní riziko než Babiš.
New York Times nyní přišel se zprávou, že agent StB, komunista, dotační podvodník, lhář, zloděj a nejspíš i kágébák Babiš jen za poslední rok vysál z rozpočtu EU na dotacích jednu miliardu. V době, kdy se lidé skládají dětem ve školách na obědy, pořádají sbírky oblečení pro matky samoživitelky, důchodci umírají doma hlady a na ulicích zase umrznou lidi, Babiš odklonil další miliardu pro svou vlastní potřebu. Sám má těch miliard málo, potřebuje si zřejmě pořídit nový soukromý vrtulník, aby mohl odletět s rodinou na Riviéru a nakoupit manželce zase nějaké kožíšky a kabelky.

Ne syrští migranti, ale slovenský migrant Babiš představuje pro naši zemi reálné bezpečnostní riziko. Stejně jako ji představuje Kellner, odmigrovaný z Čech do Číny, svým nákupem TV NOVA.
Babiš je zatím naoko proevropský, dokud může vysávat dotace. Jestliže ovšem zjistí, že mu půjdou z Bruselu po krku, obrátí ze dne na den. Nemá žádné skrupule změnit názor a během jednoho dne říkat naprosto protichůdné věci. Může se stát, že ani nemrkneme, a jednoho rána se probudíme a budeme z EU a z NATO pryč.
Jestliže noblesní Kellner usoudí, že je potřeba odstřihnout se od západních demokratických struktur, protože noblesy už bylo dost a nyní je výhodnější být lokajem Číny nebo Ruska, tak to udělá. Za pomocí TV NOVA přesvědčí národ o tom, že je potřeba se nenáviděného Bruselu zbavit. Ověřil si už na Babišovi, co to znamená, nakoupit si novináře a mít vliv a že se to vyplácí. Vláďa Mlynář nám to zcela určitě nějak vysvětlí.

Jednoho dne ráno se možná probudíme a zjistíme, že i my sami jsme uprchlíci. Uprchlíci před Babišem, Kellnerem a jejich obchodními zájmy. Pak ovšem bude pozdě bycha honit.

„Nestahuj kalhoty, brod je ještě daleko“, říká se. Ale také se říká „Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění,“.

Prostě – jak věděl už Bertrand Rusell: „Smutné je, že hlupáci jsou tak sebejistí, zatímco moudří lidé jsou vždy plni pochybností“. Vypadá to, že Okamura a Babiš nejsou jen vynálezem dnešní doby.

Edit: Zatímco jsem psala tento článek, byla zveřejněna zpráva, že ani plánovaný sirotčinec v Sýrii, který Babiš nabízel jako jedinou možnou formu pomoci z české strany, realizovaný nebude.

Díky vám můžu psát co si myslím.

Noviny, kam jsem psala komentáře buď koupil Andrej Babiš, nebo neexistují.

Protože chci i nadále říkat svůj názor na věci, které mi leží na srdci (dětské domovy, týrání dětí, vyrovnání se s komunistickou minulostí, lidská práva, totalitní ideologie, rasismus, ochrana zvířat a přírody a další), založila jsem si tento web.

Jestliže mají pro vás mé texty smysl, prosím podpořte ho.

Váš finanční dar můžete zaslat na tento účet: 282828999/5500.

Děkuju.

Written by Monika Le Fay

Matka několika dětí, dvě jsem porodila a dvě si přivezla. Režisérka několika desítek filmů. Scénáristka a spisovatelka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Loading…

0

Komentáře

0 komentářů