Monika Le Fay
Nevládla by blbá nálada.
Lidé by nejspíš na sebe nebyli sprostí.
Místo Číňanů a Rusů by na Hrad jezdili Američané a Francouzi.
Václav Klaus by nedostával medajle a Miloš Zeman se pomalu upíjel na Vysočině.
Místo Vladimíra Remka, Adama B. Bartoše, Felixe Slováčka a Martina Nejedlého by ve Vladislavském sále seděli Madeleine Allbrightová, Barack Obama, Pussy Riot a Plastic People (postupně obě části kapely).
Národní pohřeb by měl Miloš Forman a Věra Čáslavská.
První dáma by stavěla nemocnice v Africe a naučila se česky.
Vlastenectví by nebylo sprosté slovo, ani zástěrka pro nácky všeho druhu.
Prezident by seděl, kouřil dýmku a vyprávěl, koho všeho ve XX. století potkal a s kým je spřízněný, aniž by se s těmi všemi lidmi pohádal, znepřátelil, urazil je nebo zavrhl.
Také by občas bez ochranky zamířil do nějaké čtyřky nebo undergoundového klubu.
Uměl by si uvařil laciná a zdravá česká jídla.
Večer by si namazal chleba se sádlem a k tomu otevřel pivo.
Pil by zásadně a pouze jen po práci a večer, zato s velkou chutí.
Občas by řekl „hovno“, ale na nedělní ranní mši by nikdy nechyběl.
Říkal by „kromobyčejně“, nedoslýchal a huhlal, ale vždy by měl čas vyslechnout ty, kteří to potřebují.
Ženy, děti, etnické menšiny, LGBT i jiné výmysly Pražáků by u něj měly vždy zastání (hlavně ženy).
Komunisté a populisté by se Hradu vyhýbali obloukem.
Nosil by placku „Putine, k noze!“.
Měl by psa a chodil s ním po lese pozorovat stromy, které zasadil, aniž by měl možnost vidět je, až vyrostou.
Ke všem by se choval slušně a uměl by si udělat také legraci sám ze sebe.
Nerad by ráno vstával, takže hradní protokol by se musel trochu posunout.
Víc jak dva dny by na jednom místě nevydržel, takže by stát občas řídil z Murau, nebo z Nay Pyi Taw, ale nikdy by nezapomněl na to, že se narodil na Orlíku, kde s omrzlými patami a v krátkých kalhotách jezdil se svým koníkem Šekáčkem.
Neměl by žádný hudební sluch a bavilo by ho zahajovat vernisáže „zvrhlého umění“.
Uměl by mluvit stejně s lidmi ve vyloučených lokalitách, jako s diplomaty.
Občas by se mýlil ve výběru svých spolupracovníků, protože laskaví lidé mají tendenci měřit své okolí podle sebe.
Byl by to autentický člověk z masa, a kostí, ne postava z plakátu, nebo PR produkt.
Takového prezidenta by nebylo těžké mít rád.
Možná že se už takovým prezidentem stal.
Stínovým prezidentem normálních lidí normální země.
Díky vám můžu psát co si myslím.
Noviny, kam jsem psala komentáře buď koupil Andrej Babiš, nebo neexistují.
Protože chci i nadále říkat svůj názor na věci, které mi leží na srdci (dětské domovy, týrání dětí, vyrovnání se s komunistickou minulostí, lidská práva, totalitní ideologie, rasismus, ochrana zvířat a přírody a další), založila jsem si tento web.
Jestliže mají pro vás mé texty smysl, prosím podpořte ho.
Váš finanční dar můžete zaslat na tento účet: 282828999/5500.
Děkuju.
Loading…