Monika Le Fay
Vždy, keď pília krásny strom, viem, že sa vráti,v dyme, v daždi, v ústiach riek, v nežnom smútku zápaliek, Vždy, keď pília krásny strom, je mi ho ľúto. Vždy, keď pília krásny strom, som s ním, som v ňom, som on.
Písnička, kterou jsem slyšela stokrát a dokážu ji zazpívat i kdyby mě někdo vzbudil ve tři ráno. Můj dětský idol Pavol Hammel. Když mi byly čtyři, netušila jsem nic o jeho budoucím krycím jménu Právník a že krátce po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové uspořádá koncert pro ficovské publikum k oslavě MDŽ, kde bude tento člověk, tč. již téměř nad hrobem, zpívat jásajícímu davu banality o své lásce medulience. Své vystoupení tři dny po vraždě, kdy Slovensko ochromil děs a hrůza, komentoval slovy, že už sa treba pomaly sústredit na iné veci
Dnes už naštěstí nemám čtyři roky a Pavol Hammel mi musí jít z očí a hlavně z uší, stejně jako Nohavica, nebo Bregovič. U toho posledního, na jehož koncerty jsem chodila pravidelně a tahala na ně jako kočka koťata i své malé synáčky, mě to mrzelo nejvíc, ale nemůžu dávat podporu ani jemu, ani Kusturicovi. A také ji nemůžu dávat Václavu Klausovi, který všechny ty Miloševiče, kteří skončili v Haagu za genocidu, slepě obdivoval ,Jak je to všechno matoucí: Bregovič s Kusturicou jsou podepsaní pod filmy s romskou tematikou a romskou hudbou, Livie Klausová na rozdíl od jiných měla zastání pro romské děti, ve výsledku jim všem ale genocida na Balkáně zřejmě nedělala zas takové vrásky, stejně jako nyní válka na Ukrajině. Někteří lidi se asi zabíjet můžou a jiní zase prostě ne.
Nejsou mi už čtyři, takže když mám pocit, že mě může fanouškovství strhnout, musím zapojit kritický rozum. Z toho důvodu jsem ani nemohla obdivovat Petra Fialu, když jsem četla jeho předvolební elaboráty o tom, že LGBTI+ ohrožují jeho křesťanskou víru a že má obdiv pro Trumpa s Orbánem, nebo že vzpomíná na ruSSkou okupaci a tanky v Brně, když mu byly – překvapivě – čtyři roky. Nemůžu nevzpomenout, že Klaus v jeho věku už stál na barikádách. Když jsem nyní zahlídla, jak Fiala svou školní angličtinou deklamuje Bidenovi, že nás spojují freedom a human rights a tváří se u toho jako Patočka, napadlo mě, kdo mu vlastně ty projevy píše.
O lidských právech mohl mluvit Václav Havel, protože Charta 77 byla na nich postavena. Ale Fiala? Platí ta práva také pro LGBTI+? Platí pro ženy, stejně jako pro muže? (Btw, proč nebyla přítomná paní Fialová?) Platí ta práva také pro plus mínus 15 000 mrtvých dětí v Gaze, nebo pro tamní kliniku pro léčbu neplodnosti, kde IDF zničila tisícům lidí naději na to stát se rodiči?
Barbarství stejného druhu se dopouští také okupační ruSSká armáda, která ničí staleté genetické banky rostlin a unáší ukrajinské děti.
Podle všeho naší vládě jedno z toho vadí a druhé ne. Platí tedy lidská práva jen pro někoho a pro jiného ne?
Ze stejných důvodů mě nadzvedla petice českých psychologů, psychiatrů a psychoanalytiků za „Izrael“. Lidé, kteří se zabývají cizími traumaty, přispívají k dehumanizaci celého národa a dopouštějí se na společnosti gaslightingu, když se tváří jako by mrtvé gazanské děti neexistovaly. Zavři oči a nedívej se, je rada, která jde přesně proti duchu slavného válečného filmu Elema Klimova o hrůzách války Jdi a dívej se. Jestli někdy něco někoho připraví o zdravý rozum a otevře cestu k demenci, tak je to přesně tahle rada.
Tím, že zlo nebudeme vidět, bohužel nezmizí. Psycholog, kterému chybí jemná rozlišovací schopnost, není psycholog, ale ideolog, a měl by jít pracovat ke kruhu, jak se říkalo u nás ve Zlíně, protože tam nenadělá tolik škody. S tím, co nyní probíhá v Gaze a co je podle mezinárodního práva považováno za genocidu, se bude svět vyrovnávat desítky let. K čemu jsou psychologové, kteří budou říkat, že se to nestalo, nebo že to bylo nutné? Traumaty bude především ohrožena také izraelská společnost, která se kromě 7.10. bude vyrovnávat s tím, čemu přihlížela a za co byla spoluodpovědná a co její zemi vrhlo do naprosté mezinárodní izolace. Navzdory lidem jako Irena Kalhousová, která hned po íránském náletu přispěchala s tvrzením, že Izrael má obrovské sympatie celého světa, Ne, to určitě nemá .Jednak íránský útok byl odvetou za Damašek a za druhé, to že se nám nelíbí íránský režim, ještě neznamená, že zapomeneme na Gazu.
Když slyším dospělé svéprávné lidi tvrdit, že konflikt na Blízkém Východě začal 7.10, nebo že je dětských obětí tolik z toho důvodu, že je Hamás používá jako lidské štíty, mám chuť je vyzvat, aby odevzdali na nejbližším obecním úřadu občanky a vzdali se voličského práva. Jak se může stát, že dospělý svéprávný člověk papouškuje propagandu a nepřemýšlí? Jak přesně Hamás ty dětí využívá – zvedne jich 15 000 nad hlavu, aby bombový útok schytaly jako první?
Nejen propaganda izraelské vlády zvaná hasbara, která je u lidí hledajících jednoduchá řešení úspěšná, ale také fakt, že lidé vyrůstali za ostnatým drátem a nenaučili se sledovat zahraniční zdroje, je důvodem, proč média stále dokola recyklují všechny ty nesmysly o lidských štítech, nutné obraně a spol. Úplně stejně jako dřív přinášela informace o zdegenerovaných Norech, kteří musí krást krásné slovanské děti, aby si oživili genofond. Zprávu o tom, že Norové mají největší počet dětí s Downovým syndromem na světě dokonce přinesla ČTK, takže je jisté, že když jsem se teď na ni obrátila s výzvou ohledně přijetí dětí z Gazy, odmítla to vydat, Dokonce i nejstarší tiskovou kancelář neřídí snaha o to přinášet informace, ale ideologie,
Palestince, stejně jako kdysi Nory, očividně skrytě nebo i navenek považuje za méněcenné většina politické i mediální scény u nás. Stejně jako to bylo kdysi, když většina společnosti přistoupila na to, že méněcenní jsou Židé a Romové. A velmi podobně, jako nyní považují za podřadné všechny ty, kdo se jim nehodí – LGBTI+, transgender, ekologické aktivisty, Romy, feministky, V komunismu neexistovali, tak proč je vytahovat na světlo právě dnes, natož jim dávat nějaká práva.
Když někdy slyším lidi z mé generace, jak se spolu baví v rádiu, tak si říkám, jak je to vůbec možné? A v zájmu zachování zdravého rozumu je raději vypnu,.
Velká část boomerské generace uvízla ve schématech a stejně jako se domnívají, že je třeba obhajovat extremistickou izraelskou vládu do posledního dechu a zatajovat, že íránský útok je odvetou na izraelský nálet na ambasádu v Damašku, tak si myslí, že je fajn se strefovat do trans lidí. Nakonec to dělá i J. K. Rowling, tak co. Jenže to, co hlásají a na co mají své svaté právo, patří do obskurní části mediálního prostoru, někam do časopisů pro pravičáky, kteří si myslí, kdovíjak nejsou konzervativní a přitom jsou ve skutečnosti jen homofobní a nevzdělaní. Jenže u nás je to mainstream a ryba, jak známo, smrdí od hlavy.
Na Západě také mají obskurní politiky, ale také tam mají i jiné, kteří takoví nejsou, filozofy, umělce a občanskou společnost. U nás aby v médiích zástupce tzv. levicových názorů, žen, nebo menšin, špendlíčkem pohledal. Od rána do večera do nás valí ze všech stran názory mužů před důchodem, díváme se na obrázky z jednání izraelské vlády, kde jsou většinou téměř samí muži, veřejnoprávní média jsou plná kluků v maskáčích, jejichž prioritou rozhodně nejsou ženy a děti, či soucit a empatie anebo jsme nuceni poslouchat homofobní psychology, transfobní vydavatele a jiné obskurnosti, Ne, společnost se opravdu neskládá jen z lidí, kteří jsou narcističtí, cyničtí a sebestřední a kterým je jedno, co se děje jiným lidem.
Bohužel stejně jako když si čínský umělec a disident Aj Wej-Wej dovolil kritizovat dění v Gaze a obratem mu zrušili v Londýně výstavy, a podobně jako když izraelský novinář Yuval Abraham, který se svými kolegy vyhrál letošní Berlinale
dovolil promluvit o tom, co se děje Palestincům a ihned ostal výhrůžky smrtí a musel zrušit svůj let domů do Izraele, tak i u nás umělcům pšenka moc nekvete. Podstatný rozdíl je ovšem v tom, že na Západě jejich aktivity lze v médiích nalézt. Zatímco u nás vynikající symbolický protest v Národní galerii Yary Abu Aatayi a Vladimíra 518 téměř nikde nebyl vidět.
Stejně jako naše petice na pomoc dětem z Gazy – objevila se v evangelickém časopisu Protestant – a to je všechno.
Zavřete oči a nemyslete na Gazu! Kupte si něco na sebe! A pochlubte se na sociálních sítích hejty proti Palestincům, to vám bezpečně přinese tisíce lajků.
A hlavně si dejte do nosu, kupte si nějaká drahá vína a staré sýry a tak jako vojáci IDF, kteří žranicí oslavují hladomor dětí v Gaze, si udělejte nějaký obrázek na sítě. Budete překvapeni, kolika lidem se to líbí. Možná, že kdyby Fiala alespoň řekl, že hladomor ne a zabíjení dětí taky ne… ale ničeho se nebojte, on to určitě neřekne.
Loading…