Monika Le Fay
Česká verze pamětí geniálního filmaře, spisovatele a komika Woodyho Allena Apropos of Nothing, která měla v dohledné době vyjít, je prý naplánována až na příští rok. Knihu vůbec doprovází řada potíží. Poté co ji Allen opakovaně a marně nabízel velkým nakladatelstvím, si ji pod křídla vzali v Hachette, a i tam se nakonec po protestech zaměstnanců a filmařových dětí rozhodli svůj plán změnit. Režisérův syn Ronan Farrow, ceněný novinář, aktivista #MeToo a nositel Pulitzerovy ceny, totiž pohrozil vydavatelství, kde také sám publikuje, svým odchodem ke konkurenci. Ozvala se i adoptivní dcera Dylan, která nesouhlasila s tím, že se nezeptali na její názor. Naproti tomu Allen dostává v posledních letech podporu od některých amerických feministek. Hodí se mu, protože jeho poslední, mimochodem zábavný a okouzlující film A Rainy Day in New York, odmítli v USA promítat a řada herců buď rovnou Allena ignoruje, nebo věnovala honorář za práci s ním na charitu. On sám to v nějakém rozhovoru s humorem sobě vlastním glosoval, že teď už stejně brzy umře a jediné, oč jde, je, aby jeho popel rozptýlili někde poblíž nemocnice.
#MeToo považuju za naprosto potřebnou a užitečnou věc. Zároveň je ale třeba říct, že s odhalováním násilí a zneužívání je třeba mít na paměti, že i takové věci se mohou zvrtnout, protože kromě pravdivých příběhů můžeme slyšet i ty nepravdivé nebo smyšlené.
Člověk má přirozenou tendenci chránit oběti a věřit jim. Považuju ovšem za své naprosté selhání, že jsem i já původně patřila k lidem, kteří byli ochotni věřit nařčení ze sexuálního zneužívání, kterého se Woody Allen měl dopustit na své adoptivní dceři Dylan. Situaci neusnadňoval fakt, že zatímco rodina Farrowových ovládla média, která byla plná rozhovorů s bývalou režisérovou partnerkou Miou a trh plný jejích srdcervoucích vzpomínek What Falls Away, Woody Allen se ukryl za hradbami právníků a k celé věci se takřka nevyjadřoval. Ublížilo mu také, že jako rodič zřejmě nebyl úplně čítankový vzor a ani po téměř třiceti letech dodnes evidentně nepochopil, co je špatného na tom, že po matce dal přednost dceři, byť adoptivní a dospělé, žijící v domácnosti Farrowových, kde on sám, přestože dlouhá léta tvořil s Miou pár, nikdy nespal. V jeho prospěch ale nyní mluví fakt. že se Soon-Yi Previn utvořili nenápadnou manželskou dvojici, bez sebemenšího humbuku adoptovali dvě dcery a pokud je známo, žijí spolu již šestadvacet let v harmonii, jakou se Mie Farrow nepodařilo zažít ani s prvním manželem Sinatrou, ani s druhým Previnem, natož s Allenem.
Mia Farrow pochází z rodiny velkých hollywoodských hvězd, kde za pozlátkem peněz a společenských kontaktů probíhal rodinný život, který by nejspíš nejlépe popsal nějaký dramatik jako Tennessee Williams nebo Eugene O’Neill. Otec, úspěšný režisér, spisovatel a vášnivý katolík, byl mimo jiné známý opilec a sukničkář. Matka Maureen O’Sullivanová, slavná herečka, jeho zálety tolerovala. Děti vychovávané chůvami měly oddělené stoly a ložnice od rodičů. Mia jako dítě bývala hodně bita a dcery Johna Farrowa prý sexuálně obtěžovali jejich bratři. Jeden z nich v dospělosti spáchal sebevraždu, další tragicky zemřel. Třetí byl odsouzený k pětadvaceti letům za zneužívání chlapců, přičemž se hájil tím, že byl sám jako dítě zneužívaný svým otcem.
Mia Farrow se jako velmi mladá provdala za Franka Sinatru, o třicet let staršího umělce známého svými kontakty s mafií a životem provázaným s podsvětím. Po rozvodu se jí podařilo odloudit manžela své přítelkyně Dory, skladatele André Previna. Dory poté skončila v blázinci a napsala píseň, kde varuje před mladými dívkami (Beware of young girls).
Třetím mužem jejího života se stal Woody Allen, s nímž se ale nikdy nevzali a nesdíleli společnou domácnost. Poté co adoptovala jihokorejského chlapce s mozkovou obrnou, jemuž dala jméno Mischa (posléze Moses), a novorozenou holčičku z Texasu Dylan (později Malone), se jí narodil biologický syn Satchel (nyní Ronan). Se stejnou lehkostí, s níž dětem měnila jména, uvedla do médií, že existuje pravděpodobnost, že otcem syna není Allen, nýbrž Sinatra, s nímž prý udržovala kontakty až do jeho smrti. Na tuto informaci ovšem reagovala dcera slavného zpěváka, která tuto možnost naprosto vyloučila, protože podle ní Sinatra podstoupil vasektomii.
Všechny tři děti se bohužel staly součástí boje proti Allenovi, protože jako jediné – v rodině, kde žili čtyři biologičtí potomci a deset osvojených – měly k Allenovi právní vztah. Allen uznal otcovství jak Mosese, tak Dylan, a jako otec Ronana byl zapsán v rodném listu. Partnerství ale začalo podle všeho postupně skomírat a pár byl spojený především prací na společných filmech. Mia Farrow jednoho dne navrhla Allenovi vzít na baseballový zápas nejstarší Soon-Yi, aby nesmělá dívka měla také nějaké sociální kontakty – a antická tragédie mohla začít.
Je smutné nyní pozorovat boj syna Ronana Farrowa, který vede proti svému otci. Ronan je poháněný záští své matky, jež i po čtvrt století nezapomněla na to, jakou ránu jí její milenec uštědřil tím, že dal přednost její dceři. Odveta měla následovat – obvinění ze zneužívání malé Dylan, právníci, média, a už to jelo. Farrow ovšem zapomněla zmínit, že i poté, co se dozvěděla o svazku Soon-Yi s Allenem, spolu dvojice ještě dalších sedm měsíců žila. Pracovali spolu, chodili na večeře a Allen jezdil společně s rodinou do letního domu ve Frog Hollow. Mia byla dokonce rozhodnutá pokračovat s ním v natáčení dalšího filmu. Také se příliš nezmiňuje, že právníci rodiny Farrowových dali Allenovi nabídku, že za pouhých sedm milionů dolarů obvinění stáhnou. Udržovat tak početnou rodinu, platit regimenty chův a právníků a školné soukromých škol stálo vždy spoustu peněz, které nebylo kde brát. Svědkové vzpomínali, jak Allen jednoduše vytáhl šek, napsal na něj 1 000 000 dolarů a dal ho své partnerce. To, že Mia byla schopná akceptovat i fakt, že její partner navázal sexuální vztah s její dcerou, výměnou za příslib filmových rolí a peníze, na ni nevrhá dobré světlo. Allen nakonec ze zneužívání obviněn nebyl. Na vlastní žádost podstoupil test na detektoru lži a obstál.
Po čtvrt století se mu jako bumerang vrací, že nedokázal přesvědčivě obhájit svou nevinnu. Jeho jediné biologické dítě syn Ronan se teď jako nějaká postava z dramatu Král Oidipús vrhá veřejně proti svému otci.
Allen prý ve svých vzpomínkách popisuje Miu jako narcistní ženu se sběratelskou mánií, která, podobně jako někdo sbírá hračky, sbírá děti, o něž se pak nechce nebo nedokáže postarat, a sem tam nějaké dítě, které jí nevyhovuje, i vrátí. Ohledně jejího vztahu k Ronanovi zmiňuje, že s ním do jeho jedenácti let spávala nahá v posteli, byla odhodlána ho mnoho let kojit a měla ho upřednostňovat před ostatními dětmi. Objevily se také informace o tom, že Mia údajně nechala Ronanovi opakovaně zlámat nohy, protože s malým vzrůstem byl pro politický svět nepoužitelný a opakované operace mu měly zajistit pár centimetrů výšky navíc.
Člověk čtoucí Miiny dojímavé vzpomínky před lety snadno uvěřil tomu, že byla schopná odjet do Asie a z prostředí plného špíny a štěnic přivézt domů zanedbaného sirotka (což je něco, co by Allen, který se údajně zásadně nemyje v cizích domech, asi ani ve snu neudělal). Na druhou stranu, herecký život a k tomu adopce tolika dětí s nejrůznějšími potřebami není nic, co by člověk měl obdivovat. Ohledně poměrů v rodině, které zřejmě nebyly zdaleka tak šťastné či zdravé, za jaké je Mia Farrow vydávala, psal ve svém osobním zdrcujícím blogu syn Moses, nyní dospělý, profesí terapeut.
http://mosesfarrow.blogspot.com/
Mimo jiné mluví o násilí, kterého se Farrov dopouštěla na dětech a jejím všudypřítomném strachu z toho, aby některé z nich neprozradilo na veřejnosti, jak je to doopravdy. Pokud byl Allen toho všeho součástí, nemohl si přece nevšimnout, že v rodině panuje nestandartní situace. Moses Farrow, který byl přímým svědkem všech nešťastných událostí, také přesvědčivě dokládá, proč se údajné zneužití malé Dylan ve skutečnosti vůbec stát nemohlo. Jedním z argumentů je fakt, že pedofilie je nemoc a je známé, že se neobjeví jednorázově až v pozdním věku. Kromě Mii Farrow si navíc nikdy nikdo na nevhodné chování Allena vůči dětem nestěžoval.
Kritikové Allenových pamětí poukazují na to, jak často stárnoucí filmový guru popisuje ve své knize ženy podle toho, jak na něj sexuálně působí, či jak jsou krásné. Zdá se jim, zřejmě právem, že je představitelem starého světa, který se bortí a je neobhajitelný. Allenovo zaujetí pro krásu mladých žen bylo vždy zjevné, ovšem na filmovém plátně neškodné – a určitě to není nic, proč bychom měli jeho filmy vykazovat z kin. Jistá společenská neobratnost, špatná argumentace či slabost pro mladé herečky nejsou pochopitelně totéž co sexuální násilí na dětech. Allen není Harvey Weinstein, proti němuž svědčilo přes devadesát žen, kterým ublížil.
Z celého propletence rodinných vztahů, žalob, křivd a ublíženosti klanů Farrowových a Allenových nakonec působí jediný Moses Farrow jako naprosto zralý člověk, který se snaží poctivě se vyrovnat se svou situací. Jeho rodiče zatím bojují už téměř třicetiletou bitvu a zapomínají přitom na to, že skutečnými oběťmi celého konfliktu jsou děti.
Mimochodem, tři již mezitím zemřely. První adoptovaná dcera Lark v bídě a opuštěnosti na AIDS, slepá dcera Tam na údajné srdeční selhání – dost ovšem možná na předávkování a sebevraždu po osmi letech adopce – a paraplegik z Indie Thaddeus si prostřelil hlavu jen pár minut od domu své matky.
Hollywoodské filmy prostě nemají jen dobré konce.
Loading…