in ,

Čurdové v bezpečnostních složkách – národní prokletí

Kdo hájí naše národní zájmy?

Ilustrace: Vladimír Líbal

V této podivné době, kdy nás jako houby po dešti svými názory dnes a denně obšťastňují lidé, jako jsou Jaroslav Bašta, Jan Kavan, Cyril Svoboda, Petr Drulák nebo Andor Šándor – až má člověk pocit, že usnul a omylem se probudil u sledování ruské televize –, vždycky zasvítí dobrá zpráva. Zpráva, díky níž se ujistíme, že u nás stále ještě existují síly, jimž jde především o naši národní bezpečnost a naše zájmy. Těch pilířů už není moc. Mezi ně patří Senát, Ústavní soud a BIS.

Nemělo by se ovšem také zapomínat na další bezpečnostní složky, které běžný občan téměř vůbec nevnímá, ale které v ochraně našeho státu hrají rozhodující roli. NCOZ před několika dny pozatýkala členy paramilitárních skupin, kteří jezdili bojovat na Ukrajinu nebo organizovali lidi ochotné bojovat na straně Rusů. Jedním z nich byl také předseda spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír, spolku, který podporuje předseda bezpečnostního výboru Sněmovny Radek Koten (SPD). Tato obskurní organizace je zřejmě napojená přímo na ruské tajné služby. Zadrženou byla kromě jiných i Andrea Krulišová, jejíž fotografie běhají již delší čas po sociálních sítích. Tyto snímky bývaly často terčem posměchu, protože poukazovaly na to, že tahle šedesátiletá žena z Prahy organizuje bojovníky ochotné jít do pouličních válek a teroristických útoků. Jenže co vypadalo jako legrace, byl ve skutečnosti nábor a shánění prostředků pro potenciální teroristy.

Společně s Krulišovou a předsedou spolku, přispěvatelem Parlamentních listů a Sputniku Ivanem Kratochvilem, byl zadržen i pravoslavný kněz Přemysl Ivan Hadrava. Za financování terorismu či jeho podporu u nás přitom hrozí velmi vysoké tresty odnětí svobody. 

Současný ředitel NCOZ, které zásah proti paramilitárním jednotkám uskutečnilo, Jiří Mazánek, bývá považován za Babišova člověka. Akce s Krulišovou a spol. sice nesouvisí s teroristickým výbuchem ve Vrběticích, nicméně dává odcházejícím ruským diplomatům jasné znamení, kudy bude naše země – alespoň navenek a Hradu navzdory – směřovat.

Rozkrýt zvenčí vztahy uvnitř bezpečnostních složek není úplně jednoduché. Je zřejmé, že i mezi nimi jsou lidé, kteří mají kontakty jak na bývalou KGB, tak na její nástupkyni FSB. Jiní jsou ochotni hájit naše národní zájmy vůči nebezpečí zvenčí i za cenu toho, že budou momentálně podporovat Babiše.

Přečtěte si také:  Konec Cyrila Höschla aneb Zneužívání psychiatrie v Čechách

Ptala jsem se svého dlouholetého přítele, který se v této oblasti pohybuje, na jeho názor.

„Občas je zvláštní vidět ty naše bezpečnostní složky zevnitř, někdy je hodně znát, že se pořád babráme z toho dědictví minulosti,“ řekl mi.

„Pořád se učíme, někdy bolestivě, ale když pak přijde na lámání chleba v akci, obvykle se ukáže, že jsme hodně dobří (armáda, policie, BIS, NÚKIB, VZ atd. Ostatně na vysokých místech jsou dnes osobnosti s tradicí u speciálních sil a elitních jednotek – absolventi studií v USA a UK). Jen se v každém týmu občas objeví nějaký Čurda – asi národní prokletí.“   

Ano, Čurda je naše národní prokletí. Ale mimo něj jsme měli také Tři krále – Mašína, Balabána a Morávka, kteří položili své životy za naši svobodu a bezpečí.

Pro mě to nejsou jen nějaká jména z učebnice – spojku Tří králů v moravských Zádveřicích pomáhal za války ukrývat můj dědeček, paní Zdena Mašínová, dcera kapitána Mašína, je dlouholetá vzácná přítelkyně. Tři králové pro mě vždycky byli a jsou reální hrdinové, na něž je třeba navazovat a na jejichž hrdinství, všem Čurdům světa navzdory, nesmíme zapomínat.

V současné době probíhá boj mezi naším směřováním – buď na Západ, nebo zpátky na Východ. Ještě není všechno ztraceno. 

Vypovězení osmi desítek ruských diplomatů se stalo v novodobých dějinách nevídaným husarským kouskem, který hned tak něco nepřebije. Není divu, že ředitel BIS Michal Koudelka, státní úředník, který se nejčastěji směje, má i nadále důvod k úsměvu. Po létech ponižování z Hradu a dehonestace naší špičkové tajné služby jako „čučkařů“ přišel přímý úder na ruskou ambasádu. Vyhoštění ruských diplomatů, stejně jako zadržení členů paramilitárních jednotek je tím, co se počítá. Prezident tu dneska je a zítra není. Vláda může být na podzim úplně jiná. Ruská ambasáda a někteří její podporovatelé jsou ovšem nyní dočasně paralyzováni a rozprášeni. Než se zase dají do kupy, bude to přece jen chvilku trvat.

Autor: Monika Le Fay

Monika Le Fay je matka několika dětí, dvě porodila a dvě si přivezla. Režisérka několika desítek filmů. Scénáristka a spisovatelka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0