Monika Le Fay: Je rasismus, posmívání se ekologickým aktivistům, bití žen a střílení dětí do hlavy levicové, nebo spíš pravicové?

Jeden známý pravicový komentátor potkal na dostizích našeho společného kamaráda (dostihy jsou teď pro tzv. lepší společnost povinné). Přísně si ho prý změřil a zeptal se, co se s ním stalo, že se na stará kolena přiklonil k levici. Stojí za tím Monika?!

Připadá mi až neuvěřitelná obsese měřit na procenta a promile, co je ještě pravicové a co už ne. Co je středové a kdy už se to překlopí do levice. A zatímco se hádáme, kdo jsme, zda liberálové, nebo konzervativci, progresivisti, či socialisti, Jana Maláčová si klidně plácne s komunisty. Kteří ve skutečnosti ani žádnými komunisty nejsou, spíš národoveckými ultrakonzervativci proruského typu.

Kateřina Konečná i Lubomír Zaorálek se vyjadřují kriticky ke Gaze. Palestinsko-izraelský konflikt je obecně považovaný za levicové téma. Stejně jako Me Too, Greta, nebo Black Lives Matter. Znamená to, že my co se nevyžíváme v hejtování znásilněných žen, zbitých Afroameričanů, ekologických aktivistů a desetitisíců obětí Izraele v Gaze, na Západním břehu, v Sýrii, v Libanonu a v Iránu jsme levičáci?

A co jsou potom pravičáci? Líbí se jim střílení dětí do hlavy, používání žen jako matrací, pustošení planety a bití černochů?

Korunu všemu nasazuje J.K. Rowling – i když místo korunu by se asi spíš hodilo napsat psí hlavu – která jede svůj neutuchající boj proti transgender lidem pod záminkou, že ji nějaký trans muž znásilní na veřejném záchodě a že je třeba podezřelé fotit. A nezastaví ji ani, když knihkupectví po celém světě přestávají prodávat její knihy.

Co přesně se stane v hlavě ženy, které umanutě věnuje hodiny a hodiny času nenávisti? Co se stalo lidem u nás, kteří se neustále strefují do Grety? A nakonec, co se stalo webu Fórum 24, které zveřejnilo předpojatý, rasistický, hloupý a neprofesionální rozhovor s Janem Dobrovským o Izraeli, který prý „svět zahanbuje“? Tento text se bude vyjímat v čítankách a učebnicích o propagandě a dezinformacích vedle ukázek z fašistické Vlajky a kantáty Pavla Kohouta na rodnou komunistickou stranu.

No jo, komunisti – napadne člověka. Ale kdo oni vlastně jsou? Sociální demokratka, která své jediné dítě pojmenuje Gustav? Ti, co se za ně vydávají a přitom obdivují podvodného egomanického miliardáře Trumpa? A co dnešní antikomunisté, v mládí opozičníci, na kterých je tak strašně moc poznat, že bohužel nemohli studovat a následných 35 let místo vzdělávání věnovali honbě za penězi? Nejsou to spíš náckové?

Je to komunistické, nebo fašistické, střílet tisíce dětí, mučit je hlady a žízní a házet na ně bomby? Je to spíš levicové či pravicové? Sionistické, nebo islamistické?

Zavraždil víc lidí komunismus, nebo nacismus? (To je řečnická otázka, víme přece, že komunisti byli daleko efektivnější – jenom se o tom pořád moc neví.) Také víme, že za jistých okolností může holocaust probíhat znovu. Probíhal i dříve – jednou v Kongu za belgického krále Leopolda, jindy jako masakr původních obyvatel Ameriky. Zděšení probudil teprve tehdy, až se dotkl bílých lidí, protože to pak znamená, že se může dotknout i nás. Ve skutečnosti proběhl také na Romech, ale o tom se také moc neví, protože lidé jako Eli Wiesel si nepřáli, aby byli Romové zařazení do expozice Muzea holocaustu a obecně se mělo zato, že utrpení jedněch je mnohem větší, než utrpení druhých. kteří navíc neměli ani tolik peněz, ani tradici písemnictví a nakonec ani hollywoodský byznys, který by jejich trápení  zachytil.

Psala jsem tu o tom, jak mi Alenka Bláhová říkala o romské holčičce, osvojené německy mluvící rodinou, kterou přičinlivé úřednice z náhradní rodiny vytáhly a poslaly za biologickou matkou do Osvětimi na smrt. Alena, překladatelka židovské literatury. Elsy Lasker-Schüler, zmíněného Wiesela a mnohých dalších, byla otřesena, když při prezentaci v Čechách někdo vykřikl, proč se mluví o Romech, že ho to nezajímá.

Pokud se svět nebude zajímat o lidi, bez ohledu na to, jestli jsou z levice, z pravice, Romové, nebo Palestinci, nikdy se nic nezmění. Těm, kteří u nás stále hrají kmenové války jako kdyby neustále probíhalo židovské národní obrození, je třeba dát stopku. Za pár let to bude působit neuvěřitelně, že existovali lidé jedné a druhé kategorie, že se někteří cítili falešně mravně nadřazení, takže klidně přepadli Ukrajinu a Gazu a jiní byli povinni to snášet a ještě jiní jim za to přepadení tleskali.

Tohle je bláznivý svět, který musí skončit.