Monika Le Fay
Od té chvíle, kdy jsem na vlastní oči uviděla černé embryo, musela jsem na něj myslet. Geniální nápady jsou obvykle ve skutečnosti velmi jednoduché. Genialita ale spočívá v tom, že si někdo všimne, nebo vytvoří něco, co nikoho jiného na světě nenapadne, ačkoliv když se nad tím zamyslíte, divíte se, jak je možné, že na to ještě nikdo nepřišel! V tomto případě je to embryo výtvarníka Daniela Pešty, které má tmavou barvu, vytvořené v rámci projektu proti rasismu.
Rasismus v naší zemi je mým denním chlebem. Asi bych nespočítala, kolikrát jsem ho zažila. A i tak se překvapivě setkávám od lidí, kteří jsou k naší rodině přátelští, někdy s větami, nad nimiž stojí rozum; zvláště když vím, že se ve skutečnosti za žádné rasisty nepovažují.
Rasismus české provenience, druhořadý, plíživý, na první pohled nenápadný, není natolik přímočarý, aby chtěl budovat nové koncentrační tábory, nebo organizace typu Ku-Klux-Klan, které se nezastavují ani před vraždami lidí s jinou barvou pleti. Český rasismus, který je v této době nejvíce zaměřený proti Romům, spočívá v blahosklonném přesvědčení, že když se někdo narodí jako Rom, automaticky se od něj očekává nižší IQ, špatná pracovní morálka a tendence k trestné činnosti. Obecně se má v takovém případě za to, že Romové jsou všichni od narození hudebníci a tanečníci, což jsou oblasti, které jim jdou samy od sebe (čti nezaslouženě a bez hnutí prstem) a tam ať se v klidu realizují. Takoví ti televizní sourozenci Gondolánovi, v rozhalených košilích a s kytarou. Nebo jako ve filmu Cikáni jdou do nebe – krásné mladé ženy, ideálně polohané, v sukních na zem, s dlouhými havraními vlasy.
Když jsem natáčela televizní portrét romského vítěze Superstar Vlasty Horvátha,
Odkaz: 13. komnata Vlasty Horvátha
hledala jsem v archivu nějakou současnou českou hudbu, něco na způsob Radka Bangy a Gipsy.cz, které jsem měla naposlouchané, protože jsme si je s dětmi pouštěli cestou do školy na plné pecky. Pán, který už naštěstí v hudebním archivu ČT nepracuje, mi řekl: Myslíte něco jako Gondolány!
Od té doby se situace naštěstí změnila k lepšímu, lidé znají a obdivují Moniku Bagárovou, Zdeňka Godlu a další romské hvězdy. O tom ale, že dorostla nová mladá sebevědomá generace, že mají Romové mezi sebou lékaře a policistu oceněného Řádem britského impéria Petra Toráka, či muzikanta proslulého po celém světě, jako je například klavírista Tomáš Kačo, který dobyl Carnegie Hall, se zatím moc neví.
Odkaz: Sen se stal skutečností. Romský klavírista z činžáku v Novém Jičíně dobyl Ameriku
Být Romem, mít černé embryo je prostě stigma. A jen pomalu, pomaloučku se to mění, právě díky lidem, kteří na nesmyslnost rasové teorie poukazují. Za každého takového jednotlivého člověka jsem vděčná. A jsem moc ráda, že se k nim přiřadil také náš nově zvolený prezident Petr Pavel, který jako jednu z prvních cest podnikl jízdu do ústeckého Mojžíře, kde se setkal s romskými dětmi.
Odkaz: Obrazem: „Chtěl jsem být Old Shatterhand,“ řekl Petr Pavel dětem v Ústí
Přesně takového si ho pamatuju z doby, kdy ještě prezidentem nebyl a jsem moc ráda, že mu to i po jeho zvolení zůstalo.
Loading…