in ,

Ireně Kalhousové se zdá plán na etnickou čistku Gazy sympatický

Mají jít Palestinci z Gazy pryč? Ano, do Izraele

Když jsem byla na gymnáziu, tak jsem to měla u ředitele dobré, protože jsem chodila do sboru a věděla, co je Východ slunce nad Temží. Byl už takový stařík, měl rád Césara Francka a píseň Aj tam za dolinú. Pamatuju si také dobře na jeho snachu, která nám s takovým divným leskem v oku deklamovala hesla o třídním boji. Mimo jiné samozřejmě taky o Organizaci pro osvobození Palestiny (OOP). Když pak přišla revoluce, prý se zhroutila. Asi to musí být těžké, najednou si uvědomit, že žiju někde, kde si většina lidí myslí něco jiného – a ona si toho ani nevšimla. 

Dnes ráno jsem si na ně vzpomněla, že v tom musí být zakopané jádro pudla, nebo alespoň kousek z něj, protože stejně jako jsme znali z normalizační televize Arafata s kefíjou kolem krku, tak jsme samozřejmě slyšeli o OOP a věděli jsme, nebo spíš tušili, že lidé jako Arafat, nebo Abbás, byli cvičeni KGB: Dnes už víme ze svědectví rumunského kágébáka Pacepa, že OOP byl projekt KGB a víme taky, že ČSSR se toho účastnila, kupříkladu dodáváním semtexu.

Na druhou stranu také víme, že z Ruska do Izraele přišlo v posledních desetiletích mnoho lidí, takže nyní je v Izraeli pětina či šestina Rusů a víme taky, že tzv. osvědčení o původu se dalo koupit od ožralého rabína. Taky víme, že Putin byl až donedávna kamarádem Netanjahua a Izrael Ukrajinu ve válce proti Rusku nepodpořil. Jo, svět je složitý.


Řešením ale není chodit a říkat, že Trumpův plán na odsun dvou milionů zbídačelých Gazanů je sympatický, jak to říkala Irena Kalhousová v knihovně v Liberci. 
A ten plán, mně na jednu stranu, v něčem jde o zajímavý uvažování ve smyslu přijít s něčím novým. Protože pokud budeme stále opakovat to samé, tak nemůžeme očekávat nové výsledky. To jako teoreticky je mi sympatický. Ale ten plán má tolik problémů, se kterými ten Trump přišel, jo. Ta humanitární otázka, mezinárodní právo, etnická čistka. To je jedna věc, Druhá věc je, pokud by Trump zatlačil na Egypt a na Jordánsko.“

Přečtěte si také:  Monika Le Fay: Směšní jak Štěpán v listopadu - Česko na trajektorii k fašismu

Ejhle! Takže pokud by Trump zatlačil, tak by to bylo víc, než mezinárodní právo? Více než humanita? Využili bychom jeho smysl pro byznys k tomu, abychom dokončili konečné palestinské řešení?!

Odpovídat na násilí násilím není cesta, stejně jako podporovat porušování mezinárodního právního řádu, který vznikl po válce právě proto, aby se podobné hrůzy už neděly. Kalhousová Trumpův plán na etnickou čistku explicitně neodsoudila a to se mi zdá, že už je úplně přes čáru. Stejně jako je přes čáru celý institut Theodora Herzla, což je něco, jako kdybych si teď otevřela institut Huberta Ripky, nebo Edvarda Beneše, a s odkazem na mé dědečky, kteří byli oba aktivní v odboji, bych byla placená za to, že budu jezdit a dělat přednášky o hrůzách nacistického Německa a o Němcích, kteří jsou – jak říkal generálmajor Mašín naši odvěcí nepřátelé – takže bylo nutné je všechny vyhnat všemi možnými způsoby. (A to ještě podotýkám, že Palestinci nic takového neudělali, ti byli naopak při vzniku Izraele masově vražděni a vyháněni, znásilňováni a házení do studny, včetně dětí).


Psala jsem už dřív, jak jsem byla na turné po východním Německu, kdy jsem vyprávěla tamním studentům o komunismu a sledovala pohnutí v jejich tvářích. Mohla jsem jim vlastně na konci těch přednášek ještě říct, a teď šup šup, přestěhujte se z Magdeburgu a z Drážďan, Němci, jste naši odvěcí nepřátelé a je jen shodou náhod, že jsme vůbec přežili válku, ale podařilo se, a právo na půdu teď máme my.

Jo a ještě si zabereme kus Polska, protože tam se evidentně také děly hrůzy,


Samozřejmě že žádné paralely nesedí a dá se namítnout, že Němci na nás nehážou rakety. Ale my jsme jim také nezabrali Bavorsko s tím, že to je odplata za to, že už zase rozpoutali válku. A zcela určitě by bylo logičtější vyhnat je z Bavorska, než z Palestiny, myslím, že by proti tomu po válce těžko mohl někdo něco namítat, navíc většina zdecimovaných Židů pocházela ze střední Evropy a uměla německy, takže by jim to nikdo nemohl vyčítat a bylo by jen správné, aby Němčouři sledovali, jak se jim daří. To už se ale nedozvíme, jak by to dopadlo. Co ale víme je, že hrát si s etnickými čistkami se nevyplácí a že to může také skončit třeba něčím větším, ještě daleko horším.

Přečtěte si také:  Monika Le Fay: Můj 17. listopad - děti z Kuncovky bez vody a tepla, doktorka filozofie na lavičce, umlčený Buzerant a stát jako pračka na peníze


Nakonec my máme s etnickou čistkou sudetských Němců neblahé zkušenosti a ani 35 let po revoluci jsme se s tímto tématem nesrovnali. Pochopitelně, když někdo bydlí v chalupě po vyhnaných německých babičkách s kozou, musí mu připadat nápad odsunovat lidi z Gazy jako bezvadný. To by byla riviéra! V Izraeli už i proběhla před časem konference za účasti lidí od Netanjahua, kde se tančilo a zpívalo radostí nad tím, že bude z Gazy skvělé přímořské letovisko a plánky už jsou nakresleny. Možná, že i pod Gazou nakonec budou nějaké nerostné suroviny. Gazu si prostě rozparceluje Izrael a USA, stejně jako se na to zřejmě chystá Trump na Ukrajině, kterou chce rozporcovat spolu s Putinem.

Prostě, silnější pes m-dá.


Ne, etnická čistka nemůže být nikdy ani racionální, ani sympatická, ani dobrým náhradním řešením a ani to neznamená, že Trump podal pomocnou ruku, jak jsem se dozvěděla z ČT. Asi nastal čas začít nazývat věci pravými jmény.

Nebo co myslíte?

P.S. Než jsem to dopsala, někdo mi poslal status Šádí Shanaáha z Facebooku. Stojí za přečtení:
Na Floridě o víkendu vystřílel americký žid Mordechai Brafman 17 kulek do auta, v němž si myslel, že jeli dva Palestinci. Ukázalo se, že v autě byli dva turisti, otec a syn, izraelští židé. Oba přežili. Jeden byl střelen do ramene, druhého kulka škrábla na paži. Syn na Facebooku pak napsal post, že byli postřeleni v antisemitském útoku a zakončil ho „Smrt Arabům“.

P.S. 2 Po napsání tohoto textu, když jsem hledala přesnou citaci Ireny Kalhousové, jsem četla na X, že v nějakém podcastu říkala, že Trumpův plán je hrozivý. Toto vyjádření dala několik dní poté, co byla za své vystoupení v Liberci na sítích kritizována.

Přečtěte si také:  Monika Le Fay: Můj 17. listopad - děti z Kuncovky bez vody a tepla, doktorka filozofie na lavičce, umlčený Buzerant a stát jako pračka na peníze



Autor: Monika Le Fay

Monika Le Fay je matka několika dětí, dvě porodila a dvě si přivezla. Režisérka několika desítek filmů. Scénáristka a spisovatelka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0